1
00:00:02,000 --> 00:00:07,000
Downloaded from
YTS.MX

2
00:00:08,000 --> 00:00:13,000
Official YIFY movies site:
YTS.MX

3
00:01:18,250 --> 00:01:23,166
KONCENTRAČNÍ TÁBOR BERGEN-BELSEN
NĚMECKO

4
00:01:38,333 --> 00:01:41,666
KDO JSI BYLA, ANNE?
CHTĚLA BYCH ZNÁT TVŮJ PŘÍBĚH.

5
00:01:41,750 --> 00:01:44,000
#NACISMUS #ŠOA

6
00:02:21,083 --> 00:02:25,708
V sobotu 15. července 1944 Anne napsala:

7
00:02:27,166 --> 00:02:28,083
„Milá Kitty…

8
00:02:28,958 --> 00:02:32,291
je zcela nemožné,
abych budovala svůj život

9
00:02:32,625 --> 00:02:35,708
na základě chaosu, bídy a smrti.

10
00:02:37,333 --> 00:02:41,625
Vidím, jak se svět pomalu mění v poušť.

11
00:02:43,791 --> 00:02:45,416
Slyším blížící se hrom,

12
00:02:45,541 --> 00:02:47,916
který i nás jednoho dne zničí.

13
00:02:48,708 --> 00:02:51,083
Cítím utrpení milionů lidí.

14
00:02:52,958 --> 00:02:55,458
A přece, když se dívám na oblohu…

15
00:02:56,250 --> 00:02:59,166
tak nějak cítím,
že se vše obrátí k lepšímu…

16
00:03:00,166 --> 00:03:02,166
že skončí i tato krutost,

17
00:03:02,625 --> 00:03:06,250
že znovu nastane klid a mír.

18
00:03:07,916 --> 00:03:11,166
Zatím musím zůstat věrná svým ideálům.

19
00:03:12,708 --> 00:03:14,083
Možná nastane den,

20
00:03:14,250 --> 00:03:16,458
kdy je budu moci naplnit.

21
00:03:18,208 --> 00:03:21,041
Tvoje, Anne Marie Frank.“

22
00:03:22,458 --> 00:03:25,625
DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO
BERGEN-BELSEN, NĚMECKO

23
00:03:49,708 --> 00:03:54,375
JAKÉ JSI MĚLA SNY?
JAKÁ JSI MĚLA PŘÁNÍ?

24
00:03:54,458 --> 00:04:01,291
CHCI POROZUMĚT.
#DENÍK #VĚDĚNÍ

25
00:04:01,375 --> 00:04:02,916
<i>V době vzniku této fotky…</i>

26
00:04:03,666 --> 00:04:06,708
<i>nevěděla téměř 13letá židovská dívka Anne…</i>

27
00:04:07,250 --> 00:04:09,833
<i>čemu bude čelit.</i>

28
00:04:17,208 --> 00:04:20,708
<i>Netušila, že se dva roky svého života</i>

29
00:04:21,291 --> 00:04:23,708
<i>bude skrývat v tomto domě v Amsterodamu…</i>

30
00:04:24,875 --> 00:04:28,250
<i>a nebude moci vidět nebe</i>
<i>nebo se nadechnout vzduchu,</i>

31
00:04:28,958 --> 00:04:30,750
<i>že bude zbavena svojí svobody…</i>

32
00:04:31,500 --> 00:04:34,041
<i>že se zde bude schovávat se svojí rodinou,</i>

33
00:04:34,250 --> 00:04:35,791
<i>aby unikla nacistům.</i>

34
00:04:44,083 --> 00:04:48,333
<i>Bude zde vyděšená, ale bude žít, dospívat</i>

35
00:04:48,416 --> 00:04:49,958
<i>a psát deník</i>

36
00:04:50,041 --> 00:04:52,916
<i>imaginární kamarádce,</i>
<i>která se jmenuje Kitty.</i>

37
00:05:01,291 --> 00:05:02,875
ANNE FRANK
DENÍK MLADÉ DÍVKY

38
00:05:11,250 --> 00:05:14,333
Středa 5. dubna 1944.

39
00:05:16,000 --> 00:05:17,250
„Má nejmilejší Kitty…

40
00:05:19,583 --> 00:05:22,208
vedle manžela a dětí musím mít něco,

41
00:05:22,458 --> 00:05:24,083
čemu se budu plně věnovat.

42
00:05:24,958 --> 00:05:27,791
Nechci být jako většina lidí,
kteří žili pro nic.

43
00:05:28,916 --> 00:05:30,291
Chci být k užitku,

44
00:05:30,708 --> 00:05:32,666
nebo přinášet radost všem lidem,

45
00:05:32,916 --> 00:05:34,583
i těm, které jsem nepoznala.

46
00:05:35,250 --> 00:05:38,583
Chci žít dál i po své smrti.

47
00:05:45,916 --> 00:05:48,333
Čtvrtého srpna 1944 ji zatkli…

48
00:05:49,375 --> 00:05:51,041
a deportovali.

49
00:05:52,750 --> 00:05:53,666
Zmizela…

50
00:05:54,708 --> 00:05:56,583
spolu s milionem a půl

51
00:05:56,666 --> 00:05:59,041
jiných dětí a mladistvých jako ona.

52
00:07:07,583 --> 00:07:09,500
<i>Anne toto zlo znala.</i>

53
00:07:10,041 --> 00:07:11,666
<i>Nikdo ho nemůže zapomenout,</i>

54
00:07:11,750 --> 00:07:14,666
<i>protože neustále hlodá v přeživších.</i>

55
00:07:18,166 --> 00:07:19,833
<i>Dokonce i v těch dětech,</i>

56
00:07:20,083 --> 00:07:22,666
<i>které jsou na rozdíl od Anne stále na živu</i>

57
00:07:23,166 --> 00:07:25,791
<i>a jsou posledními svědky šoa.</i>

58
00:07:27,375 --> 00:07:28,208
Vidím…

59
00:07:29,125 --> 00:07:31,291
vrata otevřená dokořán,

60
00:07:31,375 --> 00:07:33,458
zvuk těch železných vrat…

61
00:07:35,541 --> 00:07:38,916
a nekonečné fronty lidí…

62
00:07:40,625 --> 00:07:43,125
kteří vešli dovnitř
a už nikdy nevyšli ven,

63
00:07:43,291 --> 00:07:45,250
což se později stalo i nám.

64
00:07:54,875 --> 00:07:57,333
Slyšeli jsme zvuky obušků.

65
00:07:57,416 --> 00:07:59,041
Slyšeli jsme rány obušků.

66
00:07:59,125 --> 00:08:01,416
Bili nás a řekli nám:

67
00:08:01,750 --> 00:08:05,041
„Vejdete dveřmi a odejdete komínem.“

68
00:08:19,750 --> 00:08:24,041
Barvy, které vidím, když zavřu oči,

69
00:08:24,125 --> 00:08:26,958
jsou bílá sněhu a bílá mrtvol.

70
00:08:27,041 --> 00:08:29,916
Plameny z komínů, sníh…

71
00:08:30,625 --> 00:08:31,458
zima…

72
00:08:35,166 --> 00:08:36,458
a samota.

73
00:08:44,625 --> 00:08:46,250
<i>SS důstojník</i>

74
00:08:46,416 --> 00:08:48,375
<i>a nizozemský policajt</i>

75
00:08:48,583 --> 00:08:50,166
<i>vylezli po žebříku úkrytu.</i>

76
00:08:51,083 --> 00:08:53,958
<i>Objevili za tenkou překážkou tajemství.</i>

77
00:08:54,166 --> 00:08:57,708
<i>Ta dva roky chránila Annin ilegální život,</i>

78
00:08:58,250 --> 00:09:02,333
<i>který sdílela s otcem Ottou,</i>
<i>matkou Edithou, sestrou Margot…</i>

79
00:09:05,083 --> 00:09:07,333
<i>Auguste a Hermannem van Pelsovými…</i>

80
00:09:08,041 --> 00:09:10,208
<i>jejich 16letým synem Peterem</i>

81
00:09:10,291 --> 00:09:11,625
<i>a Fritzem Pfefferem.</i>

82
00:09:12,916 --> 00:09:13,916
<i>Je stále nejasné,</i>

83
00:09:14,416 --> 00:09:16,333
<i>zda je zradili všechny.</i>

84
00:09:17,041 --> 00:09:19,833
<i>Popadli vše, co ve spěchu stihli,</i>

85
00:09:19,916 --> 00:09:21,916
<i>než je odvedli.</i>

86
00:09:22,458 --> 00:09:25,333
<i>Annin deník zůstal na zemi.</i>

87
00:09:32,333 --> 00:09:34,458
ANNE BYLO TI SKORO JAKO MNĚ.

88
00:09:34,541 --> 00:09:38,041
BYLY BYCHOM KAMARÁDKY?
#PŘITOBĚ

89
00:09:54,625 --> 00:09:57,666
Anne byla ještě svobodná,

90
00:09:57,750 --> 00:10:00,875
když ke svým 13. narozeninám
dostala jako dárek deník.

91
00:10:02,208 --> 00:10:06,416
Světle modrou košili, puzzle,
krém, květiny…

92
00:10:07,750 --> 00:10:08,708
a dvě pivoňky.

93
00:10:16,083 --> 00:10:18,625
Bylo to 12. června 1942,

94
00:10:19,416 --> 00:10:23,416
kdy si Anne začala psát deník
a rozhodla se ho pojmenovat.

95
00:10:29,208 --> 00:10:32,416
Sobota 20. června 1942.

96
00:10:34,041 --> 00:10:37,083
„Abych představu své vytoužené kamarádky

97
00:10:37,166 --> 00:10:38,375
ještě umocnila…

98
00:10:39,208 --> 00:10:41,500
nechci si do deníku zapisovat fakta,

99
00:10:41,583 --> 00:10:43,083
jak to dělá většina lidí,

100
00:10:43,291 --> 00:10:46,000
ale chci, aby tenhle deník
byl mojí kamarádkou…

101
00:10:46,750 --> 00:10:48,791
a budu jí říkat…

102
00:10:49,708 --> 00:10:50,541
Kitty.“

103
00:10:54,125 --> 00:10:55,208
Kitty je zrcadlem…

104
00:10:56,166 --> 00:10:58,583
dvojníkem, lékem pro duši.

105
00:10:58,833 --> 00:11:02,666
Je její útěchou, ramenem a potěchou.

106
00:11:04,291 --> 00:11:05,583
Způsob, jak říct…

107
00:11:05,958 --> 00:11:08,666
že cena za hrůzy, kterými člověk prošel,

108
00:11:08,875 --> 00:11:10,125
nebude příliš vysoká.

109
00:11:10,708 --> 00:11:13,958
Že se vše dá sdělit imaginární kamarádce…

110
00:11:14,625 --> 00:11:16,333
prvnímu čtenáři z těch mnoha,

111
00:11:16,416 --> 00:11:18,916
o kterých Anne sní, že bude mít,

112
00:11:19,250 --> 00:11:22,416
až bude po všem.

113
00:11:30,708 --> 00:11:31,958
<i>V Bergen-Belsenu</i>

114
00:11:32,125 --> 00:11:34,208
<i>nebyl čas se rozloučit.</i>

115
00:11:34,333 --> 00:11:36,208
<i>Znamením tábora byl tyfus.</i>

116
00:11:36,333 --> 00:11:38,333
<i>Vši šířily epidemii,</i>

117
00:11:38,583 --> 00:11:41,916
<i>která z lidí dělala němé přízraky</i>

118
00:11:42,000 --> 00:11:43,416
<i>čekající na konec.</i>

119
00:11:46,333 --> 00:11:49,333
<i>Anne, Margot a jejich rodiče</i>
<i>nejprve poslali</i>

120
00:11:49,625 --> 00:11:52,083
<i>do tranzitního tábora Westerbork</i>

121
00:11:52,166 --> 00:11:53,416
<i>na východě Holandsku.</i>

122
00:11:53,791 --> 00:11:54,625
<i>Když dorazili…</i>

123
00:11:55,166 --> 00:11:59,333
<i>deportovali už víc než 100 000 Židů.</i>

124
00:12:00,458 --> 00:12:05,083
<i>Konečná destinace Frankových</i>
<i>byla Osvětim v Polsku.</i>

125
00:12:05,416 --> 00:12:10,458
<i>Sestry později skončily</i>
<i>v Bergen-Belsenu v Německu,</i>

126
00:12:10,708 --> 00:12:14,458
<i>kde v únoru roku 1945 zemřely na tyfus.</i>

127
00:12:14,583 --> 00:12:17,583
<i>Nejprve Margot a po ní Anne.</i>

128
00:12:23,750 --> 00:12:26,750
<i>Strážci SS v Bergen-Belsenu</i>

129
00:12:26,833 --> 00:12:29,666
<i>nebyli o moc starší než sestry Frankovy.</i>

130
00:12:29,916 --> 00:12:32,833
<i>Byly to mladé dívky,</i>
<i>ze kterých se staly mučitelky</i>

131
00:12:32,916 --> 00:12:35,666
<i>a nejdrsnější byla Irma Grese.</i>

132
00:12:36,333 --> 00:12:38,208
<i>Později ji odsoudili k smrti</i>

133
00:12:38,625 --> 00:12:41,375
<i>v procesu proti skupině SS důstojníků</i>

134
00:12:41,500 --> 00:12:44,833
<i>vedeném britskými jednotkami,</i>
<i>které 15. dubna 1945</i>

135
00:12:46,083 --> 00:12:49,166
<i>tábor osvobodily.</i>

136
00:12:50,875 --> 00:12:53,083
<i>Vojáci, kteří tábory osvobodili…</i>

137
00:12:53,666 --> 00:12:56,583
<i>donutili Němce žijící v blízkosti táborů…</i>

138
00:12:57,208 --> 00:12:59,500
<i>do nich jít a dívat se na to,</i>

139
00:12:59,583 --> 00:13:02,500
<i>o čem celou dobu předstírali,</i>
<i>že nevěděli.</i>

140
00:13:04,791 --> 00:13:06,875
<i>Britští vojáci donutili</i>

141
00:13:07,166 --> 00:13:09,125
<i>SS strážce v Bergen-Belsenu,</i>

142
00:13:09,208 --> 00:13:12,166
<i>aby holýma rukama zvedali mrtvoly obětí…</i>

143
00:13:13,083 --> 00:13:15,333
<i>a házeli je do masových hrobů.</i>

144
00:13:25,083 --> 00:13:30,166
<i>Zde je pohřbeno 23 200 lidí.</i>

145
00:13:33,291 --> 00:13:36,583
O VAŠICH POSLEDNÍCH DNECH NIC NEVÍM.

146
00:13:36,666 --> 00:13:40,750
MĚLA JSI POŘÁD NADĚJI?
#MASOVÉHROBY #VYHLAZOVÁNÍ

147
00:13:43,333 --> 00:13:46,541
<i>Nikdo neví, kam pohřbili ty dvě sestry.</i>

148
00:13:47,208 --> 00:13:50,041
<i>Skončily stejně jako ostatní oběti</i>

149
00:13:50,125 --> 00:13:51,500
<i>v masovém hrobu.</i>

150
00:13:58,708 --> 00:14:02,875
<i>Zbyla z nich jen jména</i>
<i>vyrytá v černém kameni.</i>

151
00:14:11,791 --> 00:14:15,458
TADY SKONČIL TVŮJ ŽIVOT
A ZAČÍNÁ MOJE CESTA.

152
00:14:15,541 --> 00:14:21,791
HLEDÁM ODPOVĚDI, HLASY TĚCH,
KTEŘÍ PŘEŽILI. #SVĚDĚK

153
00:14:23,750 --> 00:14:26,458
Ve vlaku do Osvětimi jste byli několik dní

154
00:14:27,375 --> 00:14:30,625
a seděli jste v moči a výkalech.

155
00:14:30,708 --> 00:14:33,041
Nebylo co jíst, ve tmě

156
00:14:33,125 --> 00:14:34,583
a byl tam smrad…

157
00:14:35,166 --> 00:14:37,708
…takže když dorazili do Osvětimi,

158
00:14:37,791 --> 00:14:39,208
vypadali zničeně…

159
00:14:40,666 --> 00:14:43,708
a zničené věci nemáme problém vyhodit.

160
00:14:45,791 --> 00:14:47,333
Když vypadají jako sračky,

161
00:14:47,416 --> 00:14:50,875
nemáme problém je spláchnout.

162
00:14:55,833 --> 00:14:59,208
<i>Kdyby Anne přežila, bylo by jí 90 let.</i>

163
00:15:00,125 --> 00:15:02,791
<i>Možná by se její pohled a tvář podobala</i>

164
00:15:02,875 --> 00:15:04,333
<i>těmto ženám,</i>

165
00:15:04,416 --> 00:15:07,500
<i>které jsou stále hrdé na to,</i>
<i>že přežily a zvládly to.</i>

166
00:15:09,541 --> 00:15:11,333
Necítím nenávist.

167
00:15:11,416 --> 00:15:15,458
Naučila jsem se mít lidi ráda.

168
00:15:15,541 --> 00:15:18,000
Ale nenávidím nacisty.

169
00:15:18,166 --> 00:15:19,583
Nikdy jim neodpustím to,

170
00:15:19,791 --> 00:15:22,250
co udělali dětem…

171
00:15:23,000 --> 00:15:25,125
které poslali do plynových komor.

172
00:15:27,625 --> 00:15:30,750
NAROZENA 16. LISTOPADU 1929
DEPORTOVÁNA 3. KVĚTNA 1944

173
00:15:33,291 --> 00:15:38,000
Moje děti jsou moje pomsta nacistům.

174
00:15:38,375 --> 00:15:41,375
A moje vnoučata a pravnoučata

175
00:15:41,625 --> 00:15:44,458
jsou můj způsob,
jak jsem si z nich vystřelila.

176
00:15:54,708 --> 00:15:57,875
Tyto vzpomínky byly pro mnohé tajemstvím,

177
00:15:58,666 --> 00:16:01,708
dlouhým mlčení, půl slovem,

178
00:16:02,041 --> 00:16:04,291
aby ochránili ty, kteří přišli po nich

179
00:16:04,375 --> 00:16:07,666
a to před vzpomínkami
možná až příliš drsnými.

180
00:16:09,041 --> 00:16:11,291
A přesto tyto vzpomínky předali

181
00:16:11,708 --> 00:16:14,666
svým dětem, vnoučatům a pravnoučatům,

182
00:16:14,750 --> 00:16:18,375
jako by každá generace
potřebovala najít nový hlas.

183
00:16:19,333 --> 00:16:21,875
Pro mě jako pro malou holku

184
00:16:22,041 --> 00:16:25,291
bylo těžké těžké pochopit něco,
co se stalo tolika lidem

185
00:16:25,583 --> 00:16:27,083
včetně mých prarodičů.

186
00:16:27,375 --> 00:16:29,791
Pak nám vyprávěli příběh Anny Frank

187
00:16:30,166 --> 00:16:33,875
a najednou zde byla malá holka,

188
00:16:34,791 --> 00:16:38,083
s kterou jsem se mohla ztotožnit…

189
00:16:38,958 --> 00:16:42,916
Myslím si, že najednou
byl ten příběh až moc reálný

190
00:16:44,375 --> 00:16:45,916
a vyděsil mě.

191
00:16:47,125 --> 00:16:48,541
<i>Tragédie Arianny,</i>

192
00:16:48,625 --> 00:16:51,375
<i>která přežila čtyři koncentrační tábory,</i>

193
00:16:51,958 --> 00:16:55,291
<i>se stala trvalým znamením</i>
<i>na Lorenzově předloktí.</i>

194
00:16:56,000 --> 00:16:58,458
Když jsem si přečetl její knihu,

195
00:16:58,541 --> 00:17:01,708
rozhodl jsem se pro její tetování.

196
00:17:01,791 --> 00:17:05,708
Ten příběh mi byl velmi blízky

197
00:17:05,791 --> 00:17:08,000
a s tím, co se stalo mé babičce,

198
00:17:08,083 --> 00:17:11,083
jsem se cítil fyzicky propojený.

199
00:17:30,083 --> 00:17:32,208
<i>Hlasy jejích příbuzných,</i>

200
00:17:32,291 --> 00:17:33,875
<i>kteří zmizeli v táborech,</i>

201
00:17:33,958 --> 00:17:37,500
<i>se nyní nacházejí v hudbě Francescy.</i>

202
00:17:40,416 --> 00:17:44,250
Já jsem Židovka, moje máma je Židovka,
můj otec je katolík.

203
00:17:45,125 --> 00:17:47,875
Víc jak 40 mých příbuzných

204
00:17:47,958 --> 00:17:50,750
se nikdy z táborů nevrátilo.

205
00:17:51,666 --> 00:17:56,000
Věřím, že vyrůstat s tímto v povědomí

206
00:17:56,125 --> 00:18:00,375
bylo vždy základem mojí podstaty.

207
00:18:01,291 --> 00:18:04,291
Pamatuju si,
že když jsem se na základní škole

208
00:18:04,375 --> 00:18:07,416
začala učit dějepis,
měla jsem hroznou krizi.

209
00:18:08,291 --> 00:18:13,333
Došlo mi,
že se to týkalo mě a mojí rodiny

210
00:18:14,166 --> 00:18:18,916
a toho, čeho jsou lidé schopni.

211
00:18:24,375 --> 00:18:26,916
Kdybych se narodila před 65 lety…

212
00:18:28,125 --> 00:18:30,375
nejspíš bych byla jednou z obětí.

213
00:18:30,458 --> 00:18:33,458
SARAH LICHTSZTEJN-MONTARD
DANZIG, POLSKO, 1928

214
00:18:33,541 --> 00:18:36,500
DEPORTOVÁNA S MATKOU Z PAŘÍŽE ROKU 1944

215
00:18:36,583 --> 00:18:40,375
KONCENTRAČNÍ TÁBORY: DRANCY,
OSVĚTIM A BERGEN-BELSEN.

216
00:18:47,125 --> 00:18:49,041
Pomoci přežít vám může všechno.

217
00:18:49,708 --> 00:18:51,833
Odříkávání si básní, které znáte…

218
00:18:52,666 --> 00:18:54,916
výměna receptů…

219
00:18:55,416 --> 00:18:58,291
zpívání písní Edith Piaf.

220
00:19:15,833 --> 00:19:18,375
Italové zpívali písničku „Mamma“.

221
00:19:18,458 --> 00:19:20,708
Brečeli, když ji zpívali…

222
00:19:21,125 --> 00:19:23,333
ale bylo to hezké.

223
00:19:37,000 --> 00:19:39,083
Byl to vzdor.

224
00:19:40,625 --> 00:19:43,666
<i>Sarah byla zatčena během největší razie</i>

225
00:19:43,750 --> 00:19:48,625
<i>na francouzské půdě</i>
<i>16. a 17. července 1942.</i>

226
00:19:49,333 --> 00:19:53,166
<i>Tisíce Židů bylo zavřeno</i>
<i>v Zimním velodromu v Paříži.</i>

227
00:19:53,791 --> 00:19:56,375
<i>Saře se ale odtamtud podařilo utéct.</i>

228
00:19:56,458 --> 00:19:58,375
<i>Se svou matkou se dva roky</i>

229
00:19:58,458 --> 00:20:00,750
<i>schovávala v hlavním městě.</i>

230
00:20:01,333 --> 00:20:03,500
<i>Později byla, stejně jako Anne,</i>

231
00:20:03,583 --> 00:20:05,375
<i>zatčena také.</i>

232
00:20:06,000 --> 00:20:09,083
<i>Anne bylo 15 a ona byla o rok starší.</i>

233
00:20:09,625 --> 00:20:12,875
Jednoho dne mi kamarádka mojí mámy řekla:

234
00:20:12,958 --> 00:20:16,250
„Víš, že v mojí boudě

235
00:20:16,708 --> 00:20:21,708
je Holanďanka a jmenuje se Anne?“

236
00:20:22,875 --> 00:20:25,916
Ta dívka stála u hlavních dveří.

237
00:20:26,458 --> 00:20:30,541
Slyšela, co moje kamarádka řekla,
a usmála se na mě.

238
00:20:30,625 --> 00:20:35,041
Takhle natočila hlavu a plaše se usmála.

239
00:20:36,500 --> 00:20:38,166
Byla už velmi hubená…

240
00:20:38,583 --> 00:20:42,083
ale měla opravdu milý úsměv.

241
00:20:49,750 --> 00:20:52,833
LHOSTEJNOST

242
00:20:53,416 --> 00:20:54,750
PAMÁTNÍK ŠOA
MILÁN

243
00:20:54,833 --> 00:20:56,583
Katastrofa v Bergen-Belsenu

244
00:20:56,666 --> 00:20:59,833
začala evakuací táborů na východě,

245
00:20:59,916 --> 00:21:02,750
a to především táborů Osvětim a Březinka.

246
00:21:03,416 --> 00:21:07,500
Začalo to v listopadu 1944,

247
00:21:07,583 --> 00:21:11,625
kdy tisíce lidí dorazili na místo,
kde měl tyfus…

248
00:21:12,000 --> 00:21:16,958
z jistého hlediska tu samou funkci
jako plynová komora.

249
00:21:17,166 --> 00:21:19,750
Lidé umírají a umírají v hrozném stavu.

250
00:21:19,833 --> 00:21:21,166
HISTORIK

251
00:21:21,333 --> 00:21:25,583
Takže jediné, co musí nacisté udělat,
je vykopat masové hroby,

252
00:21:25,875 --> 00:21:28,000
které nechají vykopat samotné vězně.

253
00:21:28,083 --> 00:21:34,000
Házejí tam mrtvoly,
kterých se nemuseli zbavit sami.

254
00:21:40,625 --> 00:21:42,875
Dnes jsou místnosti úkrytu

255
00:21:42,958 --> 00:21:48,291
v ulici 263 Prinsengracht
v Amsterodamu prázdné

256
00:21:48,375 --> 00:21:50,958
na památku 6 milionům
nacistických obětí.

257
00:21:53,541 --> 00:21:56,250
Annin otec přežil jako jediný z osmi lidí,

258
00:21:56,333 --> 00:21:58,583
kteří se zde schovávali…

259
00:21:59,041 --> 00:22:00,416
a chtěl je prázdné.

260
00:22:06,083 --> 00:22:10,708
Přesto se nacházíme v Annině pokoji,
který je ve stavu, jaký byl roku 1942,

261
00:22:11,041 --> 00:22:12,625
se stopami jejího života.

262
00:22:13,583 --> 00:22:16,208
Sobota 11. července 1942.

263
00:22:17,291 --> 00:22:18,208
„Milá Kitty…

264
00:22:18,875 --> 00:22:21,625
zadní dům je ideální úkryt.

265
00:22:22,125 --> 00:22:23,791
Možná je vlhký a nakřivo,

266
00:22:23,916 --> 00:22:28,208
ale v celém Amsterodamu
asi pohodlnější úkryt není.

267
00:22:28,291 --> 00:22:30,541
Ne, v celém Holandsku.“

268
00:22:32,416 --> 00:22:36,125
O svůj pokoj se dva roky dělila

269
00:22:36,208 --> 00:22:39,375
s jedním obyvatelem, panem Pfefferem,

270
00:22:40,125 --> 00:22:42,500
zubním lékařem,
kterému bylo přes 50 let,

271
00:22:42,750 --> 00:22:44,666
a se kterým si nikdy nerozuměla.

272
00:22:45,916 --> 00:22:49,541
Naproti sobě dvě postele a psací stůl.

273
00:22:51,541 --> 00:22:55,916
Jediné co máte, jsou stěny pro vaše sny.

274
00:23:02,750 --> 00:23:06,666
<i>Deanne Durbin, Ginger Rogers</i>
<i>a Greta Garbo v </i>Ninočce

275
00:23:06,750 --> 00:23:10,500
<i>a německé filmové hvězdy</i>
<i>Heinz Rühmann, Ray Milland.</i>

276
00:23:10,708 --> 00:23:12,750
<i>Další Anninou vášní</i>

277
00:23:12,833 --> 00:23:16,875
<i>byla Sonja Henie,</i>
<i>mistryně světa v krasobruslení z Norska.</i>

278
00:23:17,583 --> 00:23:19,416
<i>Zlomky životů jiných lidí,</i>

279
00:23:19,666 --> 00:23:21,500
<i>které dávaly šmrnc tomu jejímu.</i>

280
00:23:22,416 --> 00:23:25,041
<i>Anne se dívá na oblečení a účesy.</i>

281
00:23:25,875 --> 00:23:27,958
<i>Visí tu holandská královská rodina</i>

282
00:23:28,041 --> 00:23:32,125
<i>a mladá Alžběta, budoucí královna Anglie.</i>

283
00:23:32,208 --> 00:23:34,000
<i>Miniaturní svět,</i>

284
00:23:34,083 --> 00:23:39,333
<i>ale od 6. července 1942,</i>
<i>ode dne, kdy šli Frankovi do svého úkrytu,</i>

285
00:23:39,875 --> 00:23:43,958
<i>její jediný svět.</i>

286
00:23:45,250 --> 00:23:47,833
<i>Frankovi byli původně z Frankfurt</i>

287
00:23:48,041 --> 00:23:50,333
<i>a z Německa odešli roku 1933…</i>

288
00:23:50,958 --> 00:23:53,041
<i>kdy se Hitler dostal k moci.</i>

289
00:23:53,125 --> 00:23:56,208
<i>Situace v Holandsku ale začala být</i>

290
00:23:56,291 --> 00:23:58,291
<i>pro místní Židy i uprchlíky těžká.</i>

291
00:23:58,375 --> 00:24:02,833
PORTUGALSKÁ SYNAGOGA
AMSTERODAM

292
00:24:04,916 --> 00:24:08,041
<i>Zanedlouho začaly první deportace</i>

293
00:24:08,541 --> 00:24:10,000
<i>a rasové zákony.</i>

294
00:24:14,791 --> 00:24:18,791
<i>Už v roce 1939 pronesl Hitler svůj návrh</i>

295
00:24:18,916 --> 00:24:21,750
<i>o vyhlazení všech Židů v Evropě.</i>

296
00:24:25,750 --> 00:24:28,208
<i>Během konference ve Wannsee</i>

297
00:24:28,750 --> 00:24:31,291
<i>20. ledna 1942</i>

298
00:24:32,041 --> 00:24:35,083
<i>zahájili vysoce postavení nacisté</i>

299
00:24:35,291 --> 00:24:37,708
<i>a němečtí vládní činitelé to, čemu říkali</i>

300
00:24:37,791 --> 00:24:41,125
<i>„konečné řešení židovské otázky“.</i>

301
00:24:41,750 --> 00:24:45,916
STŘEDISKO PAMÁTKY HOLOCAUSTU
SKOPJE, SEVERNÍ MAKEDONIE

302
00:24:52,666 --> 00:24:55,958
Čím se šoa liší od ostatních genocid.

303
00:24:56,041 --> 00:24:57,333
Za prvé…

304
00:24:57,625 --> 00:25:00,208
pachatelem je nejvyspělejší společnost

305
00:25:00,291 --> 00:25:02,250
v západní civilizaci…

306
00:25:03,458 --> 00:25:06,458
která využije všechny nástroje
této civilizace

307
00:25:06,541 --> 00:25:07,833
za účelem zničení.

308
00:25:08,750 --> 00:25:10,750
Za druhé si Německo vedlo záznamy.

309
00:25:12,333 --> 00:25:16,125
Takže je to nejvíce zdokumentovaná
genocida v dějinách.

310
00:25:17,208 --> 00:25:18,041
Za třetí…

311
00:25:18,500 --> 00:25:24,500
jenom Německo přišlo s nápadem:
„Židy vyhladíme všude.“

312
00:25:25,833 --> 00:25:27,750
To znamenalo 22 zemí.

313
00:25:28,541 --> 00:25:30,083
Pracovali na něm 12 let,

314
00:25:30,166 --> 00:25:32,666
přičemž vraždění
se odehrálo během čtyřech.

315
00:25:32,750 --> 00:25:34,000
Nebylo to ve vzteku,

316
00:25:34,083 --> 00:25:37,250
ale byl to
systematický program vyhlazování.

317
00:25:37,333 --> 00:25:39,041
FIUME, ITÁLIE 1933

318
00:25:39,125 --> 00:25:41,666
DEPORTOVANÁ
ZE SAN DANIELE DEL FRIULI, 1944.

319
00:25:41,750 --> 00:25:44,000
TÁBORY: RISIERA DI SAN SABBA,
BŘEZINKA,

320
00:25:44,083 --> 00:25:45,750
RAVENSBRÜCK A BERGEN-BELSEN.

321
00:25:48,416 --> 00:25:51,583
<i>Bylo léto, když Ariannu zatkli.</i>

322
00:25:52,458 --> 00:25:55,833
<i>Právě když se Anne radovala</i>
<i>z vylodění v Normandii</i>

323
00:25:56,291 --> 00:25:58,791
<i>a z povstání mladých německých vojáků</i>

324
00:25:58,875 --> 00:25:59,833
<i>proti Hitlerovi.</i>

325
00:26:01,500 --> 00:26:04,666
<i>Anne byla optimistická a věřila,</i>

326
00:26:04,916 --> 00:26:07,458
<i>že v říjnu</i>
<i>bude zase sedět ve školní lavici.</i>

327
00:26:07,666 --> 00:26:10,208
<i>Cítila, že se blíží její svoboda.</i>

328
00:26:10,375 --> 00:26:14,125
<i>Místo toho se Arianna,</i>
<i>která už tu svou ztratila,</i>

329
00:26:14,250 --> 00:26:16,916
<i>ocitla tváří v tvář s Irmou,</i>

330
00:26:17,125 --> 00:26:19,125
<i>tou samou hezkou ženou,</i>

331
00:26:19,208 --> 00:26:21,416
<i>která nosila dokonale čistou uniformu</i>

332
00:26:21,500 --> 00:26:23,916
<i>a v ruce pistoli.</i>

333
00:26:24,000 --> 00:26:27,083
<i>Arianně bylo pouhých 11 let.</i>

334
00:26:27,166 --> 00:26:29,583
Běžela jsem jako na krátké trati,

335
00:26:30,083 --> 00:26:33,916
a pak jsem
skoro před mým blokem zpomalila…

336
00:26:34,000 --> 00:26:37,208
protože jsem viděla, jak ke mně přicházejí

337
00:26:37,291 --> 00:26:40,708
tři nebo čtyři dobře oblečení nacisté.

338
00:26:41,625 --> 00:26:43,875
Irma Grese byla za mnou.

339
00:26:44,583 --> 00:26:46,916
Všichni ji milovali.

340
00:26:48,625 --> 00:26:52,416
A jak to děti dělávají,
najednou jsem se ze zvědavosti otočila

341
00:26:52,916 --> 00:26:56,625
a Irma Grese na mě mířila pistolí.

342
00:26:56,708 --> 00:27:01,000
To bylo jedinkrát, kdy jsem si uvědomila,
že mohu zemřít.

343
00:27:06,416 --> 00:27:10,166
JAK MOHLI BÝT LIDÉ TAK NELIDŠTÍ?

344
00:27:10,250 --> 00:27:13,791
NEDOKÁŽU SI PŘEDSTAVIT TU KRUTOST.
#ODVAHA #VYTRVALOST

345
00:27:24,750 --> 00:27:27,458
Když nejste sami,
je často jednodušší přežít.

346
00:27:28,666 --> 00:27:31,125
Když máte sestru,
která vám může pomoci.

347
00:27:31,791 --> 00:27:35,250
Matku připravenou vyměnit svůj život
za porci polévky.

348
00:27:35,958 --> 00:27:39,125
Kamarádu, který vás naučí,
jak ukrást krajíc chleba

349
00:27:39,208 --> 00:27:41,000
z kapsy někoho, kdo umírá.

350
00:27:42,791 --> 00:27:44,583
Tohle nebyl v táboře hřích…

351
00:27:45,750 --> 00:27:48,000
V táboře bylo zapotřebí rychle dospět,

352
00:27:48,583 --> 00:27:52,708
naučit se disciplíně,
a jak díky sobeckosti a krutosti přežít.

353
00:27:54,541 --> 00:27:57,000
Často jste ale přežili díky náhodě.

354
00:27:58,166 --> 00:28:01,833
TATIANA A ANDRA BUCCI
FIUME, ITÁLIE, 1937 A 1939

355
00:28:01,916 --> 00:28:05,041
DEPORTOVÁNY S RODINOU ROKU 1944.

356
00:28:05,125 --> 00:28:08,333
KONCENTRAČNÍ TÁBORY: RISIERA DI SAN SABBA
A BŘEZINKA

357
00:28:08,416 --> 00:28:11,541
Pamatuji si, že přišel jeden člověk,

358
00:28:11,625 --> 00:28:13,416
mohl to být Mengele,

359
00:28:13,500 --> 00:28:17,166
a zeptal se nás,
jestli chceme vidět mamku.

360
00:28:18,625 --> 00:28:20,125
<i>Josef Mengele,</i>

361
00:28:20,208 --> 00:28:23,208
<i>v Osvětimi přezdívaný Doktor smrt,</i>

362
00:28:23,291 --> 00:28:26,625
<i>měl na starosti děti</i>

363
00:28:26,708 --> 00:28:29,750
<i>a experimentoval převážně na dvojčatech.</i>

364
00:28:30,291 --> 00:28:34,083
<i>Andře a Tatianě bylo čtyři a šest</i>

365
00:28:34,416 --> 00:28:37,291
<i>a jednoho dne byly seřazeny před barákem.</i>

366
00:28:37,458 --> 00:28:40,791
<i>Byly to sestry,</i>
<i>ale spletli si je s dvojčaty.</i>

367
00:28:41,375 --> 00:28:43,000
<i>Proto byly stále naživu.</i>

368
00:28:43,541 --> 00:28:47,625
<i>Jejich bratranec Sergio</i>
<i>stál také ve stejné řadě.</i>

369
00:28:47,958 --> 00:28:52,083
Rádoby doktora z Neuengamme,
který prováděl experimenty

370
00:28:52,166 --> 00:28:55,916
s tuberkulózou
a lymfatickými žlázami na dospělých,

371
00:28:56,000 --> 00:29:01,416
napadlo provádět experimenty
také na dětech

372
00:29:01,708 --> 00:29:04,166
a požádal o tyto děti Mengeleho.

373
00:29:09,958 --> 00:29:12,916
<i>Jeden ze strážců, který si je oblíbil,</i>

374
00:29:13,000 --> 00:29:14,000
<i>je varoval.</i>

375
00:29:14,541 --> 00:29:16,333
<i>„Až řeknou, že máte vystoupit,</i>

376
00:29:16,416 --> 00:29:19,250
<i>jestli chcete vidět svoji mámu,</i>
<i>nedělejte to.“</i>

377
00:29:19,916 --> 00:29:23,166
Varovaly jsme Sergia,
ale neposlouchal nás.

378
00:29:23,250 --> 00:29:25,291
A vystoupilo 20 dětí,

379
00:29:25,375 --> 00:29:29,583
deset hochů a deset děvčat.

380
00:29:31,083 --> 00:29:33,916
Myšlenka na to, že odjížděl s nadějí,

381
00:29:34,000 --> 00:29:35,333
že uvidí svojí mámu

382
00:29:35,416 --> 00:29:40,666
a místo toho se na své sedmé narozeniny
vydal vstříc smrti,

383
00:29:40,750 --> 00:29:42,750
je pro mou duši…

384
00:29:43,208 --> 00:29:45,583
pořád velkým břemenem.
To se nedá popsat.

385
00:29:50,708 --> 00:29:51,625
Proč Židé?

386
00:29:52,375 --> 00:29:55,583
Hitler se snažil vytvořit nadřazenou rasu

387
00:29:56,750 --> 00:29:58,291
a v podstatě věřil,

388
00:29:58,375 --> 00:30:01,000
že světu vládnou mocní,

389
00:30:02,041 --> 00:30:04,916
a pokud nevládnout, jsou oslabení.

390
00:30:08,000 --> 00:30:10,416
<i>Otto Frank měsíce připravoval</i>

391
00:30:10,500 --> 00:30:12,541
<i>úkryt</i> <i>v zadní části své továrny,</i>

392
00:30:12,625 --> 00:30:14,500
<i>kde vyráběli pektin a koření.</i>

393
00:30:14,875 --> 00:30:18,125
Otto Frank se několikrát pokusil
získat víza,

394
00:30:18,208 --> 00:30:21,375
aby mohl se svojí rodinou
odjet z Nizozemí…

395
00:30:22,041 --> 00:30:24,708
…například do Spojených států,
ale nevyšlo to.

396
00:30:25,291 --> 00:30:29,875
Takže 5. července 1942

397
00:30:29,958 --> 00:30:31,500
dostala Margot předvolání,

398
00:30:31,583 --> 00:30:34,958
aby šla do pracovního tábora v Německu.

399
00:30:35,166 --> 00:30:38,250
Když jste se do dvou, tří dnů nedostavili

400
00:30:38,333 --> 00:30:40,583
na policejní stanici,

401
00:30:40,666 --> 00:30:41,833
přišli si pro vás.

402
00:30:43,875 --> 00:30:47,375
<i>Anne s rodiči utekli bez kufrů.</i>

403
00:30:48,625 --> 00:30:51,000
<i>Na hrudi měli žlutou hvězdu,</i>

404
00:30:51,083 --> 00:30:52,916
<i>znamení hanby.</i>

405
00:30:53,625 --> 00:30:54,916
Na jednu stranu…

406
00:30:55,375 --> 00:30:57,250
máme zahanbující počet

407
00:30:57,333 --> 00:31:01,208
75 % nizozemské židovské populace,

408
00:31:01,291 --> 00:31:02,958
kterou deportovali a zabili.

409
00:31:03,041 --> 00:31:06,791
Je to zdaleka nejvyšší procento
ze všech západoevropských zemí.

410
00:31:08,875 --> 00:31:11,333
Ale také jsme jediná země a město,

411
00:31:11,416 --> 00:31:13,333
kde veřejná doprava

412
00:31:13,416 --> 00:31:16,416
v únoru 1941 stávkovala kvůli tomu…

413
00:31:16,875 --> 00:31:19,833
…co udělali židovským obyvatelům
Amsterodamu.

414
00:31:22,708 --> 00:31:24,333
Jediný příklad…

415
00:31:25,625 --> 00:31:27,333
jaký v Evropě nenajdete…

416
00:31:27,875 --> 00:31:29,833
jako projev odporu

417
00:31:30,166 --> 00:31:33,958
neuvěřitelně statečných obyčejných lidí.

418
00:31:36,791 --> 00:31:38,375
<i>Když se nacisté rozhodli</i>

419
00:31:38,458 --> 00:31:40,708
<i>Židy vyhladit…</i>

420
00:31:41,125 --> 00:31:42,333
<i>navrhli tábory</i>

421
00:31:42,416 --> 00:31:45,125
<i>určené výhradně pro vyhlazení těch,</i>

422
00:31:45,208 --> 00:31:48,958
<i>kteří žili v ghettech ve východní Evropě.</i>

423
00:31:49,875 --> 00:31:53,041
Židé v Západní Evropě čelili jiné situaci.

424
00:31:53,541 --> 00:31:57,791
Bylo tu málo Židů,
aby postavili ghetta jako na východě.

425
00:31:57,875 --> 00:32:02,166
Nacisté proto vytvořili jinou strategii.

426
00:32:02,458 --> 00:32:07,583
Pořádali razie založené na spolupráci
s místními obyvateli.

427
00:32:07,666 --> 00:32:11,958
V tu chvíli stavěli tranzitní tábory.

428
00:32:12,041 --> 00:32:16,583
Konečný cíl je jen jediný tábor.

429
00:32:16,666 --> 00:32:20,541
Místo vytvořené k zabíjení Židů

430
00:32:20,625 --> 00:32:24,708
a pro několik z nich na práci…

431
00:32:25,166 --> 00:32:29,916
jakoby jim tím chtěli oddálit smrt.

432
00:32:30,541 --> 00:32:34,583
Jediné lidi, které s nimi občas smíchají,

433
00:32:34,666 --> 00:32:36,458
jsou Sintiové a Romové.

434
00:32:37,541 --> 00:32:40,083
@KATERINAKAT JELA
Z BERGEN-BELSENU, NĚMECKO,

435
00:32:40,166 --> 00:32:41,666
DO WESTERBORKU, NIZOZEMÍ.

436
00:32:43,875 --> 00:32:50,083
TÁBOR WESTERBORK
NIZOZEMÍ

437
00:32:50,500 --> 00:32:52,875
<i>Evropa venku hoří.</i>

438
00:32:53,875 --> 00:32:56,916
<i>Zprávy o hladovění, válce a raziích</i>

439
00:32:57,000 --> 00:32:58,625
<i>se dostanou k lidem v domě,</i>

440
00:32:59,166 --> 00:33:02,750
<i>jejichž životy jsou pomalé a utlumené.</i>

441
00:33:06,083 --> 00:33:09,208
<i>Anne vypráví Kitty,</i>
<i>co dělá, aby zabila nudu,</i>

442
00:33:09,291 --> 00:33:10,791
<i>ty nekonečné hodiny.</i>

443
00:33:11,000 --> 00:33:13,041
<i>Také jak zvládá život s ostatními</i>

444
00:33:13,291 --> 00:33:15,458
<i>i o jejím hašteření se sestrou</i>

445
00:33:15,541 --> 00:33:17,458
<i>a hádkami s matkou.</i>

446
00:33:19,208 --> 00:33:22,125
<i>Pondělí 28. září 1942.</i>

447
00:33:22,916 --> 00:33:23,916
<i>„Milá Kitty…</i>

448
00:33:24,875 --> 00:33:29,583
<i>kritizují na mě všechno,</i>
<i>a tím myslím všechno.</i>

449
00:33:30,000 --> 00:33:34,041
<i>Moje chování, moje povaha,</i>
<i>moje způsoby, každý kousek na mně,</i>

450
00:33:34,125 --> 00:33:36,291
<i>to vše se probírá a rozebírá</i>

451
00:33:36,375 --> 00:33:38,541
<i>podrobně od hlavy až k patě.“</i>

452
00:33:39,958 --> 00:33:43,208
<i>Říká se, že aby člověk dospěl,</i>
<i>musí zabít otce i matku.</i>

453
00:33:44,541 --> 00:33:47,458
<i>Anne to dělá,</i>
<i>stejně jako všichni její vrstevníci.</i>

454
00:33:48,708 --> 00:33:52,375
<i>Bouří se, odporuje a kritizuje.</i>

455
00:33:52,625 --> 00:33:54,958
<i>Je také milá, ironická a vtipná.</i>

456
00:33:55,625 --> 00:33:58,958
Je to velmi chytrá dospívající dívka,
velmi živá.

457
00:33:59,041 --> 00:34:00,333
Zajímá se o svět

458
00:34:00,416 --> 00:34:04,375
a má hodné ambicí, silné city, lásku
a velkou představivost.

459
00:34:04,458 --> 00:34:06,083
ETNOPSYCHOLOŽKA

460
00:34:06,166 --> 00:34:09,958
To vězení, ve kterém se ocitla,

461
00:34:10,041 --> 00:34:14,250
rozvine její inteligenci
a schopnost uvažovat.

462
00:34:14,833 --> 00:34:16,625
Září štěstím,

463
00:34:16,791 --> 00:34:19,250
když dostane červené boty od Miep,

464
00:34:19,333 --> 00:34:22,875
jedné ze čtyř zaměstnanců,
kteří pracují pro jejího otce,

465
00:34:23,083 --> 00:34:25,583
a kteří pomáhají lidem v úkrytu.

466
00:34:25,666 --> 00:34:29,416
Je to Miep, kdo zachrání
a uchová dívčin deník,

467
00:34:29,500 --> 00:34:30,791
když ji zatknou.

468
00:34:31,708 --> 00:34:36,416
Anne studuje, dychtivě čte
a mění se jí často nálady.

469
00:34:37,625 --> 00:34:39,666
V jednu chvíli ironicky komentuje

470
00:34:39,958 --> 00:34:43,791
modřiny na čele své rodiny,
která si nemůže zvyknout

471
00:34:43,875 --> 00:34:46,041
na velikost otočných dveří…

472
00:34:47,416 --> 00:34:48,500
zatímco za chvíli…

473
00:34:48,958 --> 00:34:51,583
je zoufalá kvůli osudu svého lidu.

474
00:34:52,625 --> 00:34:56,791
Vidím ji skrze slova jejího textu.

475
00:34:57,416 --> 00:34:59,750
V některých částech na mě působí…

476
00:35:00,333 --> 00:35:03,291
jako mladá, vtipná dívka,

477
00:35:03,375 --> 00:35:06,416
v jiných částech je to dívka,

478
00:35:06,791 --> 00:35:10,375
která by ve třídě nebyla mojí kamarádkou.

479
00:35:10,708 --> 00:35:15,500
Některé části mě ohromily tím,
jak popisujesvé prostředí,

480
00:35:15,583 --> 00:35:18,750
ale také politickou situaci

481
00:35:18,833 --> 00:35:23,250
a chápe, co se ve společnosti děje.

482
00:35:23,333 --> 00:35:27,583
Takže tento pohled na svět z úkrytu,

483
00:35:27,666 --> 00:35:31,500
ze zadního domu, mě dost ohromuje.

484
00:35:34,916 --> 00:35:37,916
<i>Pátek 9. října 1942.</i>

485
00:35:39,708 --> 00:35:40,541
<i>„Milá Kitty…</i>

486
00:35:41,958 --> 00:35:44,083
<i>odvádějí v houfech</i>

487
00:35:44,500 --> 00:35:46,916
<i>mnoho našich židovských přátel a známých.</i>

488
00:35:48,916 --> 00:35:51,416
<i>Gestapo s nimi zachází velmi hrubě</i>

489
00:35:52,041 --> 00:35:55,541
<i>a přepravuje je v dobytčích vagonech</i>
<i>do Westerborku.</i>

490
00:35:56,375 --> 00:35:58,416
<i>Lidé nedostávají nic k jídlu,</i>

491
00:35:58,750 --> 00:35:59,750
<i>natož pak k pití.</i>

492
00:36:00,416 --> 00:36:03,291
<i>Voda je k dispozici jenom hodinu denně</i>

493
00:36:03,541 --> 00:36:05,750
<i>a několik tisíc lidí se dělí</i>

494
00:36:05,833 --> 00:36:07,791
<i>o jeden záchod a jedno umyvadlo.</i>

495
00:36:09,333 --> 00:36:11,416
<i>Když je to tak špatné v Holandsku,</i>

496
00:36:11,500 --> 00:36:15,291
<i>jaké to musí být v těch vzdálených,</i>
<i>necivilizovaných místech,</i>

497
00:36:15,375 --> 00:36:16,958
<i>kam je Němci posílají?</i>

498
00:36:18,916 --> 00:36:21,833
<i>Myslíme si, že většinu lidí zavraždí.</i>

499
00:36:23,416 --> 00:36:26,416
<i>Anglický rozhlas mluví o zplynování.</i>

500
00:36:27,791 --> 00:36:30,208
<i>Snad je to ten nejrychlejší způsob smrti.</i>

501
00:36:31,250 --> 00:36:32,541
<i>Cítím se příšerně.“</i>

502
00:36:38,708 --> 00:36:42,083
<i>Anne 3. září 1944</i>

503
00:36:42,166 --> 00:36:44,708
<i>opustí s rodinou Westerbork</i>

504
00:36:44,791 --> 00:36:47,666
<i>v posledním transportu</i>
<i>mířícím do Osvětimi.</i>

505
00:36:51,166 --> 00:36:56,416
PAMÁTNÍK WESTERBORK
NIZOZEMÍ

506
00:37:16,333 --> 00:37:21,333
KAŽDÝ Z KAMENŮ ZDE PŘEDSTAVUJE OBĚŤ:
ŽIDÉ, ROMOVÉ, PARTYZÁNI.

507
00:37:21,416 --> 00:37:25,583
TO JE 102 000 ZNIČENÝCH ŽIVOTŮ.
#PERZEKUCE #VZDOR

508
00:37:35,625 --> 00:37:38,750
Pamatuju si,
že jsme si hráli se sněhovými koulemi.

509
00:37:38,833 --> 00:37:42,083
Ale neustále jsme byli obklopeni smrtí,

510
00:37:42,166 --> 00:37:46,416
protože v táboře byly mezi baráky

511
00:37:46,500 --> 00:37:50,375
hromady mrtvol.

512
00:37:50,458 --> 00:37:53,583
Pohled na tyto mrtvoly,

513
00:37:53,666 --> 00:37:57,666
které se snažili natlačit do toho baráku,

514
00:37:57,750 --> 00:38:01,333
se pro nás stal normálním.

515
00:38:03,875 --> 00:38:06,750
@KATERINAKAT JELA DO PRAHY,
ČESKÁ REPUBLIKA,

516
00:38:06,833 --> 00:38:08,958
Z WESTERBORKU, NIZOZEMÍ.

517
00:38:16,750 --> 00:38:22,000
ŽID

518
00:38:22,083 --> 00:38:24,333
HELGA WEISS
PRAHA, ČESKOSLOVENSKO, 1928

519
00:38:24,416 --> 00:38:26,666
DEPORTOVANÁ S RODINOU V ROCE 1941.

520
00:38:26,750 --> 00:38:31,041
KONCENTRAČNÍ TÁBORY: TEREZÍN, BŘEZINKA,
FREIBERG A MAUTHAUSEN

521
00:38:31,875 --> 00:38:34,125
<i>Když policie zabouchala na dveře Helgy</i>

522
00:38:34,208 --> 00:38:36,708
<i>bylo 4. prosince 1941.</i>

523
00:38:37,958 --> 00:38:41,541
<i>Vltava venku tiše tekla.</i>

524
00:38:42,291 --> 00:38:43,666
<i>Už byla tma.</i>

525
00:38:46,041 --> 00:38:47,291
<i>Zákaz vycházení začal</i>

526
00:38:47,458 --> 00:38:49,541
<i>pro pražské Židy před pár hodinami.</i>

527
00:38:50,541 --> 00:38:53,375
<i>U ní doma ale panoval velký zmatek.</i>

528
00:38:53,458 --> 00:38:55,375
<i>Lidé se připravovali na odjezd.</i>

529
00:38:55,583 --> 00:38:58,166
<i>Předvolání do transportu</i>
<i>přišla vždy v noci.</i>

530
00:38:59,666 --> 00:39:01,833
<i>Helze bylo 12 let, stejně jako Anně.</i>

531
00:39:02,916 --> 00:39:05,583
<i>Obě byly oběťmi rasových zákonů.</i>

532
00:39:05,666 --> 00:39:07,875
<i>Obě už byly vyloučeny ze školy</i>

533
00:39:07,958 --> 00:39:11,333
<i>a Anne musela odejít z Montessori školy.</i>

534
00:40:12,833 --> 00:40:16,208
KDE ČLOVĚK NAJDE TU SÍLU?
JAK SE DOKÁŽE PŘIZPŮSOBIT?

535
00:40:16,291 --> 00:40:19,750
ZVLÁDLA BYCH TO?
#REBÉLIE #PŘEDSTAVY

536
00:40:22,833 --> 00:40:24,791
Chtěli, abychom si hrály.

537
00:40:24,875 --> 00:40:28,625
Museli jsme zpívat tuhle písničku,
v Němčině…

538
00:40:31,666 --> 00:40:34,500
„Ukaž svoje nohy, ukaž svoje boty.“

539
00:40:34,583 --> 00:40:36,791
Nohy mě už bolely

540
00:40:36,875 --> 00:40:39,958
a boty jsem neměla.
Měla jsem jen jednu bez podrážky.

541
00:40:40,458 --> 00:40:44,958
Vadilo mi zpívat v němčině
a chodit do kolečka.

542
00:40:45,208 --> 00:40:47,583
A taky proto, že moje máma stála venku…

543
00:40:48,666 --> 00:40:50,500
a asi čekala na jídlo.

544
00:40:50,583 --> 00:40:53,916
Dozorkyně mě hodně šlehala.

545
00:40:54,000 --> 00:40:57,791
Křičela na mě: „Zpívej, zpívej a toč se!“

546
00:40:58,541 --> 00:41:02,708
Nohy jsem měla samou modřinu,
protože ty čarodějnice

547
00:41:02,791 --> 00:41:04,458
měly gumové biče,

548
00:41:05,250 --> 00:41:06,958
ve kterých byl železný drát.

549
00:41:07,041 --> 00:41:09,708
Ráda bych si hrála…

550
00:41:11,708 --> 00:41:13,291
ale ne v tom táboře.

551
00:41:13,916 --> 00:41:16,291
Hrály jsme si s vešmi.

552
00:41:18,125 --> 00:41:24,000
Chce se mi drbat na hlavě,
když o tom mluvím.

553
00:41:24,083 --> 00:41:26,333
Bylo nás tam asi pět nebo šest.

554
00:41:26,666 --> 00:41:28,166
Každá jsme si vzala veš,

555
00:41:28,666 --> 00:41:32,708
dala ji pět centimetrů od lemu šatů.

556
00:41:33,125 --> 00:41:36,458
Ta, která byla u švu první, vyhrála.

557
00:41:36,541 --> 00:41:39,500
Žádná výhra nebyla, ale byla to hra.

558
00:41:40,416 --> 00:41:43,166
Čtvrtek 19. listopadu 1942.

559
00:41:44,875 --> 00:41:45,791
„Milá Kitty…

560
00:41:47,625 --> 00:41:50,125
je to jako za starých dob hony na otroky.

561
00:41:51,500 --> 00:41:54,500
Nechci to zlehčovat,
na to je to až příliš tragické.

562
00:41:57,833 --> 00:41:59,458
Večer, když už je tma…

563
00:42:00,375 --> 00:42:05,000
vidím před sebou často dlouhé řady
hodných, nevinných lidí…

564
00:42:05,666 --> 00:42:07,708
s plačícími dětmi…

565
00:42:08,416 --> 00:42:10,250
kteří musí jít dál a dál…

566
00:42:11,041 --> 00:42:14,458
kvůli příkazům hrstky mužů,
kteří je šikanují a bijí,

567
00:42:14,541 --> 00:42:15,958
dokud téměř nepadnou.

568
00:42:17,708 --> 00:42:18,916
Nikdo není ušetřen.“

569
00:42:20,000 --> 00:42:24,000
Myslím si, že z morálního hlediska

570
00:42:24,083 --> 00:42:27,625
a morální ponaučení z těchto událostí…

571
00:42:28,958 --> 00:42:30,375
je především o chvílích,

572
00:42:30,458 --> 00:42:32,875
kdy vidíte, jaká rozhodnutí lidé udělali,

573
00:42:33,125 --> 00:42:35,125
když se rozhodli pomoct…

574
00:42:35,875 --> 00:42:38,791
nebo spolupracovat, spáchat zločin…

575
00:42:40,083 --> 00:42:42,125
ale většina lidí se nerozhodla.

576
00:42:54,583 --> 00:42:56,791
<i>V noci obyvatelé domu poslouchali</i>

577
00:42:56,875 --> 00:42:59,125
Radio Oranje,

578
00:42:59,208 --> 00:43:01,125
<i>vysílání exilové holandské vlády</i>

579
00:43:01,208 --> 00:43:03,791
<i>v rozhlasu BBC.</i>

580
00:43:07,708 --> 00:43:08,833
<i>Se zatajeným dechem</i>

581
00:43:08,958 --> 00:43:11,750
<i>sledovali vývoj po vylodění v Normandii.</i>

582
00:43:11,833 --> 00:43:14,125
<i>Otto pověsil na zeď mapu,</i>

583
00:43:14,250 --> 00:43:16,500
<i>kde každý špendlík označuje vítězství.</i>

584
00:43:17,833 --> 00:43:20,958
<i>Vedle ní jsou známky života.</i>

585
00:43:21,041 --> 00:43:23,250
<i>Označení výšky jeho dcer.</i>

586
00:43:23,750 --> 00:43:26,666
<i>Během dvou let</i>
<i>je tu 13 centimetrů pro Anne…</i>

587
00:43:27,125 --> 00:43:29,041
<i>a jeden centimetr pro Margot.</i>

588
00:43:30,041 --> 00:43:34,416
Začala jsem hledat způsoby,
jak si vytvořit hradbu,

589
00:43:34,500 --> 00:43:36,166
aby mě chránila skrze umění.

590
00:43:36,250 --> 00:43:39,500
Adorno řekl,
že poezie už po Osvětimi nemůže existovat.

591
00:43:39,875 --> 00:43:43,333
Já si ale myslím, že je to možná naopak.

592
00:43:43,416 --> 00:43:46,125
Co tvorba krásy, umění a hudby

593
00:43:46,708 --> 00:43:48,333
lidem dává,

594
00:43:48,416 --> 00:43:54,708
je jediná odpověď na hrůzy lidských dějin.

595
00:44:13,666 --> 00:44:18,666
My, kdo se 30 let staráme
o přeživší a jejich rodiny…

596
00:44:19,833 --> 00:44:24,875
jsme viděli prvek,
který je viditelný i ve čtvrté generaci.

597
00:44:25,041 --> 00:44:26,333
Co je to?

598
00:44:27,375 --> 00:44:29,791
Jsou to mrtví šoa.

599
00:44:29,875 --> 00:44:33,083
Mrtví šoa si žádají pomstu.

600
00:44:33,541 --> 00:44:36,250
Pro jejich potomky je to břemeno.

601
00:44:36,416 --> 00:44:38,666
Je to mise. Mrtví šoa říkají:

602
00:44:38,958 --> 00:44:41,916
„Pomstěte nás, i když jsme mrtví.

603
00:44:42,500 --> 00:44:46,250
Řekněte, že jste synem nebo dcerou
toho a toho, že jste Židé.

604
00:44:46,333 --> 00:44:49,958
Zničte to, co nám nacisté udělali,

605
00:44:50,041 --> 00:44:51,666
odříkejte za nás <i>kaddiš.“</i>

606
00:45:20,000 --> 00:45:21,416
Kaddiš<i> za zemřelého</i>

607
00:45:21,500 --> 00:45:24,083
<i>je jednou</i>
<i>z nejstarších židovských modliteb.</i>

608
00:45:25,041 --> 00:45:28,333
<i>Jeho slova doprovázejí každého Žida,</i>
<i>který zemře.</i>

609
00:45:29,208 --> 00:45:31,875
<i>A přece v táboře…</i>

610
00:45:33,333 --> 00:45:34,708
<i>smuteční slova i za ty…</i>

611
00:45:35,083 --> 00:45:37,500
<i>kdo přestali věřit v Boha…</i>

612
00:45:38,166 --> 00:45:39,875
<i>ztratila význam.</i>

613
00:45:46,875 --> 00:45:49,125
<i>Hroby jim nyní jsou tyto zdi</i>

614
00:45:49,541 --> 00:45:50,791
<i>nesoucí jejich jména…</i>

615
00:45:51,333 --> 00:45:54,583
<i>která jsou pečlivě přemalovaná,</i>
<i>aby nevybledla.</i>

616
00:45:58,083 --> 00:45:59,958
<i>Lidé chodí do památníků šoa,</i>

617
00:46:00,041 --> 00:46:01,541
<i>aby vyplnili mezeru…</i>

618
00:46:02,791 --> 00:46:04,541
<i>a našli svůj odkaz.</i>

619
00:46:15,583 --> 00:46:17,916
Můj dědeček umřel v táboře.

620
00:46:18,000 --> 00:46:20,166
Můj otec by deportovaný.

621
00:46:20,250 --> 00:46:23,708
Rozhodně věřím tomu,
že se toto trauma předává.

622
00:46:23,791 --> 00:46:26,208
Předal jsem ho svým dcerám.

623
00:46:26,666 --> 00:46:30,583
I když věřím tomu, že jsem jim předal
asi víc než trauma…

624
00:46:30,666 --> 00:46:32,250
ŘEDITEL JEWPOP.COM

625
00:46:32,500 --> 00:46:34,625
…a to příběh, odkaz a zodpovědnost.

626
00:46:35,500 --> 00:46:38,375
Vytvořil jsem online časopis.

627
00:46:38,458 --> 00:46:41,375
Jmenuje se <i>Jewpop</i> a k mému překvapení

628
00:46:41,458 --> 00:46:45,625
jsou nejčtenějšími příběhy ty o šoa.

629
00:46:47,083 --> 00:46:51,500
@KATERINAKAT JELA DO PAŘÍŽE, FRANCIE,
Z PRAHY, ČESKÁ REPUBLIKA.

630
00:47:11,125 --> 00:47:16,416
CHTĚLA BYCH POCHOPIT,
CO CÍTÍ DĚTI A VNOUČATA PŘEŽIVŠÍCH.

631
00:47:16,500 --> 00:47:20,416
JEDU DO PAŘÍŽE, ABYCH SE S NIMI SETKALA.
#ODKAZ #PŘEDÁNÍŠTAFETY

632
00:47:40,791 --> 00:47:44,083
PAMÁTNÍK ŠOA
PAŘÍŽ

633
00:47:52,875 --> 00:47:55,583
<i>V roce 1942 jsou Fanny čtyři roky</i>

634
00:47:55,666 --> 00:47:59,625
<i>a matka jí našla chůvu v Sucy-en-Brie</i>

635
00:47:59,708 --> 00:48:01,083
<i>poblíž Grenoblu.</i>

636
00:48:02,000 --> 00:48:05,333
<i>Byla tam schovaná, aby unikla persekuci.</i>

637
00:48:07,208 --> 00:48:08,833
<i>Nyní žije v Izraeli</i>

638
00:48:08,916 --> 00:48:11,791
<i>a do Paříže přišla do Památníku šoa</i>

639
00:48:11,875 --> 00:48:15,916
<i>v doprovodu tří vnoučat.</i>

640
00:48:16,000 --> 00:48:18,083
Jsem ukrývanou dívkou…

641
00:48:19,000 --> 00:48:20,958
nositelkou vzpomínek…

642
00:48:21,791 --> 00:48:26,291
na mého dědečka, který zemřel hladem
v lodžském ghettu.

643
00:48:27,291 --> 00:48:32,625
Na mého otce, který byl deportován
v transportu číslo čtyři a vrátil se.

644
00:48:33,666 --> 00:48:38,625
Na otce mého manžela,
kterého kápové v Osvětimi

645
00:48:38,708 --> 00:48:42,833
brutálně zavraždili a utopili.

646
00:48:46,500 --> 00:48:51,083
Když mluvím o šoa,
tak dokážu děti i rozesmát.

647
00:48:51,625 --> 00:48:52,875
Říkají mi: „Paní,

648
00:48:52,958 --> 00:48:56,500
vy vyprávíte o šoa,
ale my se vůbec nebojíme.“

649
00:48:56,583 --> 00:48:57,833
Nechci vás vystrašit.

650
00:48:58,041 --> 00:48:59,708
Říkám vám to,

651
00:49:00,125 --> 00:49:03,791
protože můžete říct ostatním…

652
00:49:04,666 --> 00:49:08,083
že tohle není fikce, není to legenda,

653
00:49:08,375 --> 00:49:09,916
ale je to pravda.

654
00:49:10,000 --> 00:49:13,583
Na zdech jsme viděli všechny ty fotky
zemřelých lidí

655
00:49:13,708 --> 00:49:15,416
a to byli naši příbuzní.

656
00:49:15,500 --> 00:49:18,125
Nechápali jsme ale, jak se nás to týká.

657
00:49:18,208 --> 00:49:20,708
Myslím si, že až když jsem se odstěhovala,

658
00:49:20,791 --> 00:49:22,708
doslova do jiné země,

659
00:49:22,791 --> 00:49:25,916
a vyrostla jsem
a měla jsem svoji vlastní rodinu,

660
00:49:26,000 --> 00:49:27,750
tak jsme našly společný jazyk

661
00:49:27,833 --> 00:49:30,458
a začaly spolu skutečně mluvit.

662
00:49:30,541 --> 00:49:33,833
A poprvé ty příběhy působily opravdově…

663
00:49:34,291 --> 00:49:36,000
a nebyly tak těžké…

664
00:49:36,333 --> 00:49:38,333
protože nešlo o těch šest milionů,

665
00:49:38,583 --> 00:49:43,458
byla to moje babička,
její otec a jeho sestra.

666
00:49:43,541 --> 00:49:45,000
Byli to skuteční lidé.

667
00:49:45,083 --> 00:49:48,708
Pro malé dítě bylo těžké to pochopit.

668
00:49:50,458 --> 00:49:51,708
A teď když je mi 30,

669
00:49:52,250 --> 00:49:55,333
tak se dokážu sama rozhodnout,

670
00:49:55,416 --> 00:49:59,083
jak se aktivně zapojit

671
00:49:59,166 --> 00:50:00,458
na udržování památky.

672
00:50:00,958 --> 00:50:04,750
A přijet s ní sem, vidět ji a být s ní

673
00:50:04,833 --> 00:50:07,083
mi připadalo jako správný krok.

674
00:50:10,375 --> 00:50:12,291
Nic nebere jako samozřejmost…

675
00:50:12,916 --> 00:50:15,250
a to jsme se od ní naučili.

676
00:50:15,333 --> 00:50:18,375
S Omerem, který byl vojákem,

677
00:50:18,458 --> 00:50:22,458
jsme vešli do Osvětimi
a nesli izraelskou vlajku.

678
00:50:23,333 --> 00:50:28,750
Když jsme z Osvětimi odcházeli,
nesli jsme izraelskou vlajku.

679
00:50:34,750 --> 00:50:37,833
<i>Mnoho let byli přeživší ticho.</i>

680
00:50:38,791 --> 00:50:42,958
<i>Trauma, hanba, strach z toho,</i>
<i>že jim nebudou věřit.</i>

681
00:50:54,250 --> 00:50:56,833
Věřím, že není nic horšího,

682
00:50:56,916 --> 00:51:00,541
než když chcete mluvit
jako přeživší o tom, čím jste si prošli

683
00:51:00,625 --> 00:51:02,166
a někdo vám řekne:

684
00:51:02,250 --> 00:51:06,041
„Dobrá, ale nejste jediní, kdo trpěli.“

685
00:51:10,125 --> 00:51:13,125
Některým lidem je 75 let

686
00:51:13,208 --> 00:51:17,625
a rozhodli se zapojit až dnes.

687
00:51:18,791 --> 00:51:24,041
Řeknou: „Konečně jsem vyšel z anonymity

688
00:51:24,125 --> 00:51:26,708
a znovu se stal Židem.“

689
00:51:27,166 --> 00:51:30,083
Mé děti vyrostly jako katolíci,
manžel je katolík,

690
00:51:30,166 --> 00:51:32,666
ale teď už se schovávat nemusíme.

691
00:51:32,750 --> 00:51:37,375
Musím se setkat s jinými Židy
a říct, že jsem Židovka.

692
00:51:38,500 --> 00:51:41,708
Pondělí večer 8. listopadu 1943.

693
00:51:42,875 --> 00:51:43,708
„Milá Kitty…

694
00:51:45,208 --> 00:51:47,416
vidím nás osm v zadním domě…

695
00:51:47,916 --> 00:51:50,166
jako bychom byli kouskem modrého nebe,

696
00:51:50,666 --> 00:51:53,000
obklopeným hrozivými černými mraky.

697
00:51:54,750 --> 00:51:56,416
Dokonale kulaté místečko,

698
00:51:56,500 --> 00:51:59,125
na kterém všichni stojíme,
je stále bezpečné…

699
00:51:59,875 --> 00:52:01,791
ale přibližují se k nám mraky…

700
00:52:02,541 --> 00:52:05,625
a kruh, který nás odděluje
od blížícího se nebezpečí,

701
00:52:05,708 --> 00:52:08,708
se stále zužuje.

702
00:52:11,000 --> 00:52:14,125
Obklopuje nás temnota a nebezpečí…

703
00:52:16,208 --> 00:52:19,125
a v naší zoufalé snaze najít východisko

704
00:52:19,208 --> 00:52:21,625
narážíme jeden do druhého.

705
00:52:22,625 --> 00:52:24,541
Díváme se na tu vřavu pod námi

706
00:52:24,625 --> 00:52:26,625
a na ten mír a krásu nad námi.

707
00:52:27,791 --> 00:52:29,625
Zatím jsme byli odříznuti…

708
00:52:30,083 --> 00:52:31,833
hustými mraky

709
00:52:31,916 --> 00:52:34,291
a nemůžeme jít ani nahoru, ani dolů.

710
00:52:35,250 --> 00:52:38,500
Tyčí se před námi
jako neproniknutelná zeď,

711
00:52:38,583 --> 00:52:42,000
která se nás snaží rozdrtit,
ale zatím se jí to nedaří.

712
00:52:44,291 --> 00:52:50,125
Nemůžu dělat nic jiného než volat
a úpěnlivě prosit: „Ó, kruhu, otevři se

713
00:52:50,333 --> 00:52:51,708
a pusť nás ven!“

714
00:53:20,416 --> 00:53:23,708
JAK JE SVOBODA KRÁSNÁ.
POHYBOVAT SE BEZ OMEZENÍ.

715
00:53:23,791 --> 00:53:27,500
ANNE, TEĎ VÍM, ŽE SE NIC NEMÁ BRÁT
JAKO SAMOZŘEJMOST.

716
00:53:27,583 --> 00:53:30,791
#TOTALITARISMUS # PRÁVA

717
00:53:36,875 --> 00:53:38,166
<i>Po válce</i>

718
00:53:38,250 --> 00:53:40,750
<i>zůstal holocaust v pozadí,</i>

719
00:53:41,041 --> 00:53:44,208
<i>jako by to byl jeden</i>
<i>z mnoha nacistických zločinů.</i>

720
00:53:54,083 --> 00:53:56,083
<i>Až v procesu s Adolfem Eichmannem,</i>

721
00:53:56,166 --> 00:54:00,416
<i>který začal 11. dubna 1961 v Jeruzalémě…</i>

722
00:54:01,208 --> 00:54:03,000
<i>bylo prolomeno ticho.</i>

723
00:54:03,666 --> 00:54:05,791
<i>Nejen, že před porotou stál</i>

724
00:54:05,958 --> 00:54:08,375
<i>jeden z hlavních vůdců zodpovědný za to,</i>

725
00:54:08,458 --> 00:54:10,666
<i>co se dělo během deportací</i>

726
00:54:10,750 --> 00:54:12,750
<i>a vyhlazení Židů,</i>

727
00:54:13,416 --> 00:54:15,500
ale bylo to také poprvé,

728
00:54:15,583 --> 00:54:19,000
<i>kdy se mluvilo o genocidě.</i>

729
00:54:21,000 --> 00:54:24,208
<i>Během tohoto procesu</i>
<i>se dostaly do popředí oběti.</i>

730
00:54:29,416 --> 00:54:32,500
<i>Hlasy 111 svědků,</i>

731
00:54:32,583 --> 00:54:34,958
<i>se po 15 letech mlčení </i>

732
00:54:35,041 --> 00:54:36,750
<i>den za dnem</i>

733
00:54:37,583 --> 00:54:40,125
<i>proměňovaly ve vzpomínky a obvinění.</i>

734
00:54:41,416 --> 00:54:45,875
Narodila jsem se v roce 1961
během Eichmannova procesu.

735
00:54:46,500 --> 00:54:49,166
Byla jsem 20 dní přenášená.

736
00:54:49,916 --> 00:54:53,000
O mnoho let později jsem se dozvěděla,

737
00:54:53,166 --> 00:54:56,333
že mě máma přenášela ze strachu z porodu.

738
00:54:56,916 --> 00:54:59,166
Mám pocit, že jsem to vždycky věděla.

739
00:55:00,125 --> 00:55:06,166
Pamatuju si ty příběhy, které mi říkala,
když jsem byla malá holka.

740
00:55:06,291 --> 00:55:08,833
Pamatuju si máminy zvláštní odpovědi.

741
00:55:09,375 --> 00:55:13,375
Když jsem něco potřebovala,
její typická odpověď byla:

742
00:55:13,458 --> 00:55:15,666
„Dělej, jako bys byla na světě sama.“

743
00:55:16,541 --> 00:55:20,833
Vychovala nás, abychom byli nezávislí.

744
00:55:23,416 --> 00:55:26,125
<i>Laura se musela oprostit</i>
<i>od matčiny minulosti,</i>

745
00:55:26,291 --> 00:55:28,416
<i>aby ji mohla uchovat.</i>

746
00:55:28,916 --> 00:55:30,625
<i>Přestěhovala se pak do Paříže</i>

747
00:55:30,875 --> 00:55:33,750
<i>a udělala si psychologický test.</i>

748
00:55:33,833 --> 00:55:35,666
<i>Nikdy o tom svým dětem neřekla</i>

749
00:55:35,750 --> 00:55:38,833
<i>a nechala Ariannu, ať to udělá sama,</i>
<i>když dospívaly.</i>

750
00:55:39,291 --> 00:55:42,166
To tetování souvisí s identitou.

751
00:55:43,041 --> 00:55:46,208
Nevěděl jsem, jestli identita znamená,

752
00:55:46,291 --> 00:55:48,958
že jsem se nikdy nesetkal

753
00:55:49,583 --> 00:55:51,125
s některými příbuznými.

754
00:55:51,208 --> 00:55:53,583
Nejdřív jsem o něm mluvil s babičkou,

755
00:55:54,375 --> 00:55:58,083
protože jenom její názor

756
00:55:58,166 --> 00:56:00,250
byl pro mě důležitý.

757
00:56:00,333 --> 00:56:04,000
Okamžitě řekla: „Ne.“

758
00:56:04,083 --> 00:56:07,000
Bylo to starostlivé „ne“.

759
00:56:07,333 --> 00:56:12,708
Myslím si, že se bála,
že by se mohlo stát něco podobného,

760
00:56:12,791 --> 00:56:16,750
ale teď si myslím, že je na něj pyšná.

761
00:56:18,125 --> 00:56:21,583
Nejvíc mě bolí myšlenka,
že na zpáteční cestě byla sama.

762
00:56:22,833 --> 00:56:26,833
Ta strašná bolest z návratu bez rodiny.

763
00:56:27,333 --> 00:56:29,458
To je samota, která se nedá vyplnit.

764
00:56:30,458 --> 00:56:32,291
Je to samota…

765
00:56:32,750 --> 00:56:34,083
a možná my, její děti,

766
00:56:34,166 --> 00:56:36,541
za to také cítíme zodpovědnost.

767
00:56:36,625 --> 00:56:37,583
Tak to je.

768
00:56:38,708 --> 00:56:39,916
Dojímá mě to.

769
00:56:42,166 --> 00:56:45,041
V první řadě je syn nebo dcera.

770
00:56:45,125 --> 00:56:48,041
Dítě narozené přeživšímu,

771
00:56:48,125 --> 00:56:52,083
které nemá konkrétní poslání
na pročištění dějin,

772
00:56:52,166 --> 00:56:56,500
jeho úkolem je vyplnit to,
co nikdy nemůže být vyplněno.

773
00:56:56,833 --> 00:56:58,708
Co můžete po táborech vyplnit?

774
00:57:06,333 --> 00:57:08,750
Nevěřím, že někdy tábory opustila.

775
00:57:10,041 --> 00:57:12,625
Zůstala tam část ní.

776
00:57:14,791 --> 00:57:17,541
<i>Ta malá dívenka na fotografii je Arianna.</i>

777
00:57:18,125 --> 00:57:19,916
<i>Je zde vyfotografovaná v den,</i>

778
00:57:20,000 --> 00:57:22,291
<i>kdy byla 5. května 1935</i>

779
00:57:22,541 --> 00:57:24,500
<i>pokřtěna se svými sedmi bratry.</i>

780
00:57:25,541 --> 00:57:26,666
<i>Její otec je Žid,</i>

781
00:57:26,750 --> 00:57:28,750
<i>ale její matka je katolička.</i>

782
00:57:29,833 --> 00:57:33,833
<i>Pro nacisty byli Szörényiovi</i>
<i>takzvaná smíšená rasa.</i>

783
00:57:35,416 --> 00:57:38,625
<i>Přesto jich devět z nich</i>
<i>skončilo v táborech.</i>

784
00:57:39,958 --> 00:57:42,166
<i>Arianna a její bratr Alessandro</i>

785
00:57:42,833 --> 00:57:44,583
<i>vyhlazování přežili.</i>

786
00:57:45,375 --> 00:57:47,666
Museli jsme nakládat mrtvoly.

787
00:57:47,750 --> 00:57:51,666
Dvě děvčata musela držet ruce
a dvě děvčata nohy.

788
00:57:51,750 --> 00:57:54,583
Ale ani čtyři jsme nebyly dost silné.

789
00:57:54,666 --> 00:57:57,708
Takže jsme ty mrtvoly musely odtáhnout.

790
00:58:01,583 --> 00:58:03,625
Až si jeden nacista uvědomil,

791
00:58:03,708 --> 00:58:06,041
že to nezvládneme a zbil nás.

792
00:58:06,125 --> 00:58:12,708
Potrestal nás, nechal nás hodiny stát
s kamenem v ruce,

793
00:58:13,125 --> 00:58:17,125
jen aby ukázali, že jsou silnější.

794
00:58:17,208 --> 00:58:21,083
Museli jsme udělal všechno,
co po nás chtěli.

795
00:58:22,708 --> 00:58:25,208
Venku všichni zažívají tragédii.

796
00:58:30,750 --> 00:58:33,458
Pátek 13. ledna 1943.

797
00:58:35,708 --> 00:58:38,208
„Hodiny bych ti mohla vyprávět o utrpení,

798
00:58:38,291 --> 00:58:39,416
jaké válka přináší,

799
00:58:39,541 --> 00:58:41,500
ale to mě skličuje ještě víc.

800
00:58:44,208 --> 00:58:47,333
Nezbývá nám nic jiného,
než co nejklidněji čekat,

801
00:58:47,708 --> 00:58:48,750
až to skončí.

802
00:58:50,166 --> 00:58:52,416
Židé stejně jako křesťané čekají.

803
00:58:53,666 --> 00:58:56,083
Čeká celý svět

804
00:58:56,958 --> 00:58:58,625
a mnozí čekají na smrt.“

805
00:59:08,833 --> 00:59:11,041
Když jste přijeli do Osvětimi,

806
00:59:11,666 --> 00:59:16,375
tak bylo prakticky nemožné to pochopit.

807
00:59:17,208 --> 00:59:20,041
Slovy Primo Leviho:
„Zde neexistuje proč…

808
00:59:21,083 --> 00:59:23,916
a pokud není proč,
tak vám nemůže dávat smysl to,

809
00:59:24,000 --> 00:59:25,125
co vidíte.“

810
00:59:27,916 --> 00:59:33,500
Moje číslo je 7142.

811
00:59:37,000 --> 00:59:40,958
V hrobě ho ze mě červy sežerou,

812
00:59:41,041 --> 00:59:44,458
ale teď je to moje znamení.

813
00:59:45,000 --> 00:59:48,250
Znamení života a já si ho nechám.“

814
00:59:50,416 --> 00:59:52,625
Moje matka měla velmi silnou intuici,

815
00:59:52,708 --> 00:59:57,625
která se později ukázala užitečná
a sjednotila naši rodinu.

816
00:59:57,708 --> 01:00:00,916
Vždy nám připomínala,
jaká jsou naše jména a příjmení,

817
01:00:01,000 --> 01:00:02,500
a že jsme z Itálie.“

818
01:00:03,833 --> 01:00:06,083
Andra a Tatiana zůstanou okamžitě

819
01:00:06,166 --> 01:00:07,791
po tetovaní samy.

820
01:00:08,875 --> 01:00:12,750
Někdy se však jejich matce podaří je
v tajnosti navštívit.

821
01:00:14,166 --> 01:00:17,750
Věznění, únava a každodenní strádání

822
01:00:17,916 --> 01:00:19,750
ji už změnily.

823
01:00:22,916 --> 01:00:26,083
Neodvážily jsme se k ní přiblížit,

824
01:00:26,708 --> 01:00:30,416
asi protože jsme měly strach.

825
01:00:30,500 --> 01:00:33,875
Už to nebyla naše krásná mamka.

826
01:00:33,958 --> 01:00:36,166
Byla strašně hubená.

827
01:00:36,250 --> 01:00:40,333
To, že jsme ji nechtěly obejmout,

828
01:00:40,875 --> 01:00:43,083
se mi vrátilo…

829
01:00:43,791 --> 01:00:49,958
když jsem držela
svého nejstaršího syna Stefana.

830
01:00:50,583 --> 01:00:53,208
Vzpomněla jsem si na mamku,

831
01:00:53,291 --> 01:00:56,666
a jak moc jsme ji musely zranit.

832
01:00:57,916 --> 01:01:00,375
A přesně myšlenka na její matku byla to,

833
01:01:00,458 --> 01:01:02,166
co drželo Ariannu naživu.

834
01:01:02,875 --> 01:01:05,458
Ta byla v Osvětimi oddělena od své matky

835
01:01:05,541 --> 01:01:07,041
a pěti sester.

836
01:01:07,541 --> 01:01:11,250
Někdy mě mamka mohla navštívit,

837
01:01:11,333 --> 01:01:14,541
a když jsem ji jednou odpoledne viděla,
řekla jsem jí:

838
01:01:14,625 --> 01:01:17,791
„Chci ti dát něco hezkého.“

839
01:01:18,875 --> 01:01:20,833
Dala jsem jí kousek másla

840
01:01:20,916 --> 01:01:22,250
a dvě vařené brambory.

841
01:01:22,333 --> 01:01:24,708
A pak jsem utekla a brečela.

842
01:01:27,458 --> 01:01:31,416
Moje sestra mi řekla:
„Jestli tě ještě jednou uvidíme brečet,

843
01:01:31,500 --> 01:01:34,458
už za tebou mamku nepřivedu.“

844
01:01:35,666 --> 01:01:39,125
Od té chvíle jsem se snažila být
silnější a chytřejší.

845
01:01:39,208 --> 01:01:41,833
No, dělala jsem, že nebrečím.

846
01:01:42,458 --> 01:01:45,166
Ale vždycky jsem něco pro mamku schovala.

847
01:01:53,416 --> 01:01:57,041
<i>Do Osvětimi bylo deportováno</i>

848
01:01:57,125 --> 01:01:59,375
<i>230 000 dětí a mladistvých.</i>

849
01:02:01,583 --> 01:02:03,750
<i>Když 27. ledna 1945 přijeli sověti,</i>

850
01:02:04,416 --> 01:02:08,750
<i>našli pouhých 700 dětí.</i>

851
01:02:12,958 --> 01:02:16,083
<i>Annina generace byla zničená.</i>

852
01:02:17,833 --> 01:02:18,791
„Milá Kitty…

853
01:02:19,791 --> 01:02:22,416
věř mi, když jsi zavřená rok a půl,

854
01:02:22,500 --> 01:02:25,041
můžeš toho mít někdy dost.

855
01:02:26,000 --> 01:02:28,166
Pocity se ale nedají ignorovat…

856
01:02:28,666 --> 01:02:31,583
ať se zdají jakkoli
nespravedlivé nebo nevděčné.

857
01:02:33,375 --> 01:02:36,666
Ó, jak se toužím projet na kole,
tancovat, pískat si,

858
01:02:36,916 --> 01:02:39,000
dívat se na svět, cítit se mladá

859
01:02:39,375 --> 01:02:41,333
a vědět, že jsem svobodná.“

860
01:02:45,541 --> 01:02:49,750
Optimismus Anne
a dalších tisíců mladistvých

861
01:02:50,208 --> 01:02:52,541
i nadále poháněl zdání

862
01:02:52,875 --> 01:02:54,000
možné svobody.

863
01:02:54,916 --> 01:02:58,708
Děvčata jako ona,
jako Sarah ve francouzském táboře Drancy,

864
01:02:59,416 --> 01:03:02,666
chtěla za každou cenu věřit v budoucnost.

865
01:03:12,916 --> 01:03:15,833
<i>„Řekněte Jeanovi, že odjíždíme,</i>
<i>ale že se vrátíme.</i>

866
01:03:15,916 --> 01:03:18,666
<i>Řekněte Louisovi, že nevíme,</i>
<i>kam nás berou,</i>

867
01:03:18,750 --> 01:03:20,625
<i>ale že se ještě uvidíme.“</i>

868
01:03:21,166 --> 01:03:25,708
<i>Slova naděje vylétala</i>
<i>z obrovských činžáků v tranzitním táboře</i>

869
01:03:25,791 --> 01:03:26,958
<i>Drancy…</i>

870
01:03:27,458 --> 01:03:31,791
<i>kterým prošlo</i>
<i>alespoň 700 000 francouzských Židů.</i>

871
01:03:34,416 --> 01:03:38,583
<i>Lístek, volání o pomoc,</i>
<i>že ti, kdo jsou uvnitř,</i>

872
01:03:38,666 --> 01:03:41,083
<i>se snažili dostat do Francie k příbuzným.</i>

873
01:03:42,458 --> 01:03:46,208
<i>Dopis podobný tomu,</i>
<i>který drží Sarah v rukou,</i>

874
01:03:46,750 --> 01:03:51,125
<i>napsala její matka Marie den před odjezdem</i>

875
01:03:51,208 --> 01:03:54,916
<i>v transportu, který je vezl do Osvětimi.</i>

876
01:03:58,250 --> 01:04:04,166
PAMÁTNÍK ŠOA
DRANCY, FRANCIE

877
01:04:21,250 --> 01:04:25,166
DETENČNÍ TÁBOR PRO ŽIDY, KTERÉ DEPORTOVALI
DO VYHLAZOVACÍCH TÁBORŮ.

878
01:04:25,250 --> 01:04:28,750
VYMAŽE ČAS PAMĚŤ?
#SEPARACE #NEZNÁMÉ

879
01:04:35,000 --> 01:04:37,791
Všichni lidé, kteří byli drženi v Drancy,

880
01:04:37,875 --> 01:04:41,250
věděli, že je v transportech
odvezou na východ…

881
01:04:41,333 --> 01:04:42,625
FOTOGRAF

882
01:04:42,708 --> 01:04:43,750
…nevěděli kam,

883
01:04:43,916 --> 01:04:47,541
a začali říkat: „Pojedeme do <i>Pitchipoï.“</i>

884
01:04:47,625 --> 01:04:50,208
<i>Pitchipoï</i> je imaginární neurčité místo.

885
01:04:52,791 --> 01:04:54,583
<i>Drancy a Osvětim</i>

886
01:04:54,666 --> 01:04:56,458
<i>dělí 2 000 kilometrů.</i>

887
01:04:57,166 --> 01:05:00,125
<i>Pro francouzské Židy to byl koridor smrti.</i>

888
01:05:01,291 --> 01:05:03,583
S fotografem Jeanem Francoisem Lamim

889
01:05:03,666 --> 01:05:05,875
jsme chtěli podniknout
tu samou cestu.

890
01:05:06,916 --> 01:05:10,083
Když se přiblížíte
do východního Německa nebo Polska,

891
01:05:10,166 --> 01:05:13,291
je to, jako byste se vrátili do minulosti.

892
01:05:13,791 --> 01:05:16,208
Pokud mluvíme o stopách,

893
01:05:16,291 --> 01:05:19,333
tak se tam nacházejí
malby nacistických symbolů.

894
01:05:19,416 --> 01:05:21,208
Je opravdu smutné

895
01:05:21,291 --> 01:05:23,666
vidět v dnešní době známky nenávisti,

896
01:05:23,750 --> 01:05:25,541
jako jsou nacistické symboly.

897
01:05:25,625 --> 01:05:30,333
Není možné, aby takové barbarství
existovalo ještě dnes.

898
01:05:43,416 --> 01:05:45,208
Vidíme neonacisty,

899
01:05:45,291 --> 01:05:49,958
vidíme útoky, antisemitismus, rasismus,

900
01:05:50,208 --> 01:05:51,791
to všechno pokračuje.

901
01:05:51,875 --> 01:05:55,708
Lidi se vůbec neponaučili
a všechno se děje dál.

902
01:05:55,791 --> 01:06:00,291
Mám ze současné situace ve Francii strach.

903
01:06:00,958 --> 01:06:04,791
Díky určitým hnutím a manifestacím

904
01:06:05,125 --> 01:06:10,583
je viditelný rychlý nárůst rasismu.

905
01:06:10,666 --> 01:06:13,375
Říkám mladým lidem:

906
01:06:13,458 --> 01:06:15,958
„Jsme posledními svědky.

907
01:06:16,250 --> 01:06:19,958
Vy jste mými svědky
a musíte zabouchnout dveře

908
01:06:20,041 --> 01:06:23,708
popíračům a neonacistům,

909
01:06:24,000 --> 01:06:27,166
protože jich je všude hodně.“

910
01:06:27,625 --> 01:06:31,333
Antisemitismus je na vzestupu
v podmínkách,

911
01:06:32,375 --> 01:06:34,791
které umožňují projevy nenávisti.

912
01:06:35,291 --> 01:06:37,541
A teď se to zkombinovalo.

913
01:06:38,083 --> 01:06:40,708
Internet vám nabízí megafon

914
01:06:41,625 --> 01:06:45,583
a sociální sítě vám nabízí komunitu
dalších lidí plných nenávisti

915
01:06:46,166 --> 01:06:48,791
a to je nebezpečný prvek
moderního fenoménu.

916
01:06:54,875 --> 01:06:57,541
<i>Po Anne nám zůstalo mnoho fotografií</i>

917
01:06:57,625 --> 01:06:59,250
<i>a pouze jedno video.</i>

918
01:06:59,333 --> 01:07:02,583
<i>Anne se naklání z okna</i>
<i>amsterodamského domu,</i>

919
01:07:02,666 --> 01:07:05,041
<i>kde Frankovi bydleli.</i>

920
01:07:05,666 --> 01:07:07,708
<i>Pod ní jsou dva novomanželé.</i>

921
01:07:07,791 --> 01:07:10,041
<i>Vdává se její sousedka.</i>

922
01:07:10,583 --> 01:07:13,666
<i>Někdo na ni zevnitř zavolá,</i>
<i>ona se otočí a usměje se.</i>

923
01:07:14,625 --> 01:07:17,500
<i>A pak se otočí a dívá se,</i>
<i>co se děje venku.</i>

924
01:07:20,041 --> 01:07:22,541
Anne Frank se stala symbolem holocaustu,

925
01:07:23,708 --> 01:07:28,625
i když o to nestála.

926
01:07:29,666 --> 01:07:32,833
Je pravda, že Anne Frank zneužívají lidé,

927
01:07:32,916 --> 01:07:35,416
kteří jsou jasnými
antisemity nebo rasisty.

928
01:07:35,500 --> 01:07:37,541
Ukázalo to pár italských stadionů.

929
01:07:37,666 --> 01:07:40,875
Myslím si, že je za tím její status ikony.

930
01:07:40,958 --> 01:07:43,208
Jestli musíte někomu ublížit, být zlý…

931
01:07:43,708 --> 01:07:47,333
musíte najít velmi silná slova
a silné obrazy.

932
01:07:47,416 --> 01:07:52,000
A co je silnější než tvář Anne Frank,
abyste řekli, že o nic nejde,

933
01:07:52,083 --> 01:07:56,666
že to, co se stalo,
nikdy vlastně neproběhlo

934
01:07:56,750 --> 01:07:58,375
a tohle je pouhá tvář.

935
01:08:05,708 --> 01:08:08,791
<i>Tvář, která byla vyfocená nesčetněkrát.</i>

936
01:08:09,625 --> 01:08:13,458
<i>Záběry otcova zlatíčka</i>
<i>během pohodových rodinných chvilek</i>

937
01:08:14,208 --> 01:08:17,458
<i>přestanou zničehonic,</i>
<i>když je Anne skoro 13</i>

938
01:08:17,541 --> 01:08:19,583
<i>a Frankovi se jdou ukrývat.</i>

939
01:08:19,666 --> 01:08:23,250
<i>V tu chvíli Annina tvář zmizí.</i>

940
01:08:24,583 --> 01:08:27,458
<i>Slova v jejím deníku jsou silným odkazem.</i>

941
01:08:28,750 --> 01:08:31,291
<i>Středa 23. února 1944.</i>

942
01:08:31,958 --> 01:08:33,333
<i>„Má nejmilejší Kitty…</i>

943
01:08:34,291 --> 01:08:37,333
<i>ale také jsem se dívala</i>
<i>otevřeným oknem ven</i>

944
01:08:37,416 --> 01:08:40,750
<i>a mé oči se potulovaly</i>
<i>po velkém kusu Amsetrodamu</i>

945
01:08:41,000 --> 01:08:43,583
<i>po střechách až k obzoru,</i>

946
01:08:43,666 --> 01:08:47,291
<i>který byl tak světlounce modrý,</i>
<i>až nebyl téměř vidět.</i>

947
01:08:48,166 --> 01:08:50,750
<i>‚Dokud ještě existuje,‘ pomyslela jsem si,</i>

948
01:08:50,833 --> 01:08:54,041
<i>‚sluneční svit a obloha bez mráčku</i>

949
01:08:54,125 --> 01:08:57,833
<i>ze kterých se mohu radovat,</i>
<i>jak bych mohla být smutná?‘ “</i>

950
01:09:06,916 --> 01:09:09,541
<i>Peterovi van Pelsovi bylo 16 let,</i>

951
01:09:09,833 --> 01:09:12,791
<i>když přišel s rodiči do úkrytu.</i>

952
01:09:13,375 --> 01:09:15,166
<i>Na začátku se Peter Anne zdál</i>

953
01:09:15,958 --> 01:09:19,708
<i>jako „nudný a stydlivý čahoun“.</i>

954
01:09:20,958 --> 01:09:23,833
<i>Uběhly skoro dva roky.</i>

955
01:09:23,916 --> 01:09:25,541
<i>Měla svou první menstruaci</i>

956
01:09:25,625 --> 01:09:28,041
<i>a začala objevovat svou sexualitu.</i>

957
01:09:30,625 --> 01:09:31,750
<i>V deníku je nyní</i>

958
01:09:32,291 --> 01:09:35,375
<i>„Peter hodné zlatíčko“.</i>

959
01:09:36,708 --> 01:09:40,000
<i>Může ho obejmout a potají s ním mluvit</i>

960
01:09:40,083 --> 01:09:43,500
<i>na půdě pod kouskem oblohy.</i>

961
01:09:45,666 --> 01:09:49,791
MYSLÍM NA ANNE A PETERA
A JEJICH PRVNÍ A JEDINOU LÁSKU.

962
01:09:49,875 --> 01:09:52,833
#TAJNÁLÁSKA #UVĚZNĚNÍ

963
01:09:57,958 --> 01:10:01,166
Neděle 16. dubna 1944.

964
01:10:02,166 --> 01:10:03,583
„Má nejmilejší Kitty…

965
01:10:04,833 --> 01:10:07,166
zapamatuj si včerejší den,

966
01:10:07,500 --> 01:10:11,083
protože se pro mě stal svátkem.

967
01:10:11,791 --> 01:10:14,333
Není pro každou dívku důležité,

968
01:10:14,708 --> 01:10:16,708
když dostane první polibek?

969
01:10:17,458 --> 01:10:20,500
No, a u mně je tomu také tak.“

970
01:10:22,458 --> 01:10:25,041
Peter převzal iniciativu,

971
01:10:25,125 --> 01:10:27,208
i když byl trochu neobratný

972
01:10:27,291 --> 01:10:29,666
a polibek skončí částečně na tváři

973
01:10:29,750 --> 01:10:30,875
a částečně na uchu.

974
01:10:32,166 --> 01:10:33,625
Anne pak píše:

975
01:10:34,916 --> 01:10:37,916
„Ach, bylo to tak nádherné.

976
01:10:38,000 --> 01:10:43,708
Bylo to tak silné,
že jsem nemohla blahem ani promluvit.

977
01:10:44,625 --> 01:10:49,041
Nešikovně mě hladil po tváři a po paži

978
01:10:49,125 --> 01:10:51,333
a hrál si s mými vlasy.

979
01:10:51,416 --> 01:10:53,916
Naše hlavy se většinu doby dotýkaly.

980
01:10:54,666 --> 01:10:58,166
Kitty, nedokážu ti popsat,
co jsem při tom cítila.

981
01:10:58,250 --> 01:11:02,083
Byla jsem tak šťastná,
že jsem se nezmohla na slova

982
01:11:02,166 --> 01:11:03,958
a myslím, že on taky ne.“

983
01:11:05,791 --> 01:11:09,041
O 12 dní později se skutečně políbí

984
01:11:09,125 --> 01:11:10,958
a Anne se ujímá vedení.

985
01:11:12,250 --> 01:11:15,791
Pátek 28. dubna 1944.

986
01:11:17,916 --> 01:11:18,791
„Milá Kitty…

987
01:11:19,541 --> 01:11:20,791
přišel ke mně,

988
01:11:20,958 --> 01:11:22,750
objala jsem ho kolem krku

989
01:11:22,833 --> 01:11:24,833
a políbila ho na levou tvář.

990
01:11:25,333 --> 01:11:30,416
Chtěla jsem ho políbit na pravou tvář,
když se naše ústa setkala

991
01:11:30,500 --> 01:11:32,625
a přitiskla se na sebe.

992
01:11:33,416 --> 01:11:37,750
Omámeně jsme se k sobě přitiskli,
ještě jednou a ještě jednou,

993
01:11:37,833 --> 01:11:39,708
abychom nikdy nepřestali.“

994
01:12:48,375 --> 01:12:50,583
<i>Helga má dům plný motýlů</i>

995
01:12:50,666 --> 01:12:53,250
<i>jako vzpomínku na báseň,</i>

996
01:12:53,333 --> 01:12:56,000
<i>kterou v táboře přednášel</i>
<i>její kamarád Hanuš.</i>

997
01:12:56,916 --> 01:12:57,958
<i>Báseň zněla:</i>

998
01:12:58,708 --> 01:13:00,166
<i>„Motýla jsem tu neviděl…</i>

999
01:13:00,541 --> 01:13:03,041
<i>motýli tady nežijí v ghettu.“</i>

1000
01:13:04,916 --> 01:13:07,625
<i>Helžiny kresby jí pomohly to vydržet,</i>

1001
01:13:07,708 --> 01:13:10,041
<i>stejně jako psaní pomohlo Anne.</i>

1002
01:13:13,541 --> 01:13:17,166
Pamatuji si,
že jsem jednou četla příběh houslistky.

1003
01:13:17,250 --> 01:13:22,125
Řekla, že přežila a nezbláznila se,

1004
01:13:22,208 --> 01:13:24,583
protože pořád myslela na hudbu.

1005
01:13:24,666 --> 01:13:26,666
Přehrávala si ji dokola v hlavě.

1006
01:13:26,750 --> 01:13:29,000
Když pomyslím na hudebnici,

1007
01:13:29,083 --> 01:13:31,708
která se držela svého repertoáru,

1008
01:13:31,791 --> 01:13:36,416
veškeré své hudby, kterou znala,
mě dojímá.

1009
01:13:40,083 --> 01:13:44,083
<i>Terezín byl největším ghettem,</i>
<i>když bylo Československo okupováno,</i>

1010
01:13:44,833 --> 01:13:48,583
<i>ale byla to také čekárna před cestou</i>
<i>do vyhlazovacích táborů.</i>

1011
01:13:49,708 --> 01:13:52,916
<i>Nacisté sem posílali</i>
<i>ze všech okupovaných zemí</i>

1012
01:13:53,000 --> 01:13:56,208
<i>válečné hrdiny, přední intelektuály,</i>
<i>vzdělance, </i>

1013
01:13:56,750 --> 01:13:58,958
<i>vědce, hudebníky, herce...</i>

1014
01:14:00,750 --> 01:14:04,416
<i>Kohokoli, kdo byl slavný</i>
<i>a byl Žid nebo částečný Žid.</i>

1015
01:14:09,083 --> 01:14:11,583
Nacisté chtěli světu ukázat,

1016
01:14:11,666 --> 01:14:17,666
že i když jsou Němci ve válce
a bombardují je,

1017
01:14:17,750 --> 01:14:22,083
tak Židé žijí bez obav
v opevněném městě,

1018
01:14:22,166 --> 01:14:26,166
kde dokonce organizují kulturní akce.

1019
01:14:26,250 --> 01:14:29,750
Ukazují Židy, kteří žijí jakoby v ráji.

1020
01:14:40,291 --> 01:14:42,666
Dokonce natočí film.

1021
01:14:42,750 --> 01:14:47,041
Vůdce<i> </i>daruje Židům město.

1022
01:14:47,125 --> 01:14:48,375
Také zorganizují

1023
01:14:48,458 --> 01:14:50,750
návštěvu Červeného kříže,

1024
01:14:51,250 --> 01:14:54,291
který bohužel tento velký podvod,

1025
01:14:54,375 --> 01:14:58,291
tuto obrovskou kamufláž, podpoří.

1026
01:15:07,500 --> 01:15:09,791
<i>Když odvezli Helgu do Osvětimi,</i>

1027
01:15:09,875 --> 01:15:13,250
<i>strýc vzal její kresby</i>
<i>a schoval je do zdi.</i>

1028
01:15:13,916 --> 01:15:15,000
<i>Zachránil je.</i>

1029
01:15:16,916 --> 01:15:19,916
<i>V táborech se nesmělo fotit ani natáčet.</i>

1030
01:15:20,166 --> 01:15:22,750
<i>A přesto se občas objevily stopy</i>

1031
01:15:22,833 --> 01:15:24,250
<i>každodenního života</i>

1032
01:15:24,333 --> 01:15:28,291
<i>jako tyto fotografie,</i>
<i>pořízené v Terezíně pracovníkem,</i>

1033
01:15:28,375 --> 01:15:31,375
<i>kterého najali na vykopání příkopu.</i>

1034
01:15:42,583 --> 01:15:44,375
<i>Na těchto snímcích je dívka,</i>

1035
01:15:44,458 --> 01:15:46,458
<i>která žene ovce na pastvu.</i>

1036
01:15:47,250 --> 01:15:50,583
<i>Ta dívka je Doris Gozdaničová.</i>

1037
01:15:51,291 --> 01:15:53,541
<i>To byla v táboře její práce.</i>

1038
01:15:54,291 --> 01:15:56,875
<i>Nyní je jí 93 let a žije v Praze.</i>

1039
01:15:57,666 --> 01:16:02,416
<i>Doma má víc jak 1 000 plyšových oveček.</i>

1040
01:16:02,500 --> 01:16:05,083
<i>Dostala je jako dárky z celého světa.</i>

1041
01:16:46,083 --> 01:16:47,750
<i>I kdyby trakaře padaly,</i>

1042
01:16:47,833 --> 01:16:51,041
<i>Doris se každý týden vydává</i>
<i>na pouť do Terezína,</i>

1043
01:16:51,125 --> 01:16:53,333
<i>kde vypráví svůj příběh.</i>

1044
01:16:54,041 --> 01:16:56,291
<i>Je to příběh o povstání a odvaze.</i>

1045
01:18:11,750 --> 01:18:16,166
@KATERINAKAT JELA DO AMSTERDAMU,
NIZOZEMÍ, Z PAŘÍŽE, FRANCIE.

1046
01:18:23,041 --> 01:18:25,666
KONEČNĚ AMSTERODAM!
JE TU TOLIK SVĚTLA!

1047
01:18:25,750 --> 01:18:29,708
ANNE, BRZY BUDU V TVÉM ÚKRYTU.
#OČEKÁVÁNÍ #EMOCE

1048
01:18:31,000 --> 01:18:32,833
<i>Na jaře roku 1944,</i>

1049
01:18:32,916 --> 01:18:35,458
<i>když Doris zůstala sama v Terezíně,</i>

1050
01:18:35,541 --> 01:18:37,916
<i>Anne provádí korektury svého deníku.</i>

1051
01:18:38,000 --> 01:18:41,166
<i>Opravuje ho a přepisuje ho.</i>

1052
01:18:41,250 --> 01:18:42,500
<i>V rádiu slyšela,</i>

1053
01:18:42,583 --> 01:18:44,875
<i>že nizozemský ministr školství,</i>

1054
01:18:44,958 --> 01:18:46,708
<i>který byl v exilu v Londýně,</i>

1055
01:18:46,791 --> 01:18:50,833
<i>slíbil, že po skončení války budou vydána</i>

1056
01:18:50,916 --> 01:18:54,125
<i>veškerá svědectví o utrpení Nizozemců.</i>

1057
01:18:54,708 --> 01:18:57,125
<i>Anne věřila, že může svou práci,</i>

1058
01:18:57,208 --> 01:18:59,125
<i>která byla v několika sešitech,</i>

1059
01:18:59,208 --> 01:19:00,708
<i>přeměnit v román</i>

1060
01:19:00,791 --> 01:19:03,166
<i>a dokonce měla už i název.</i>

1061
01:19:03,250 --> 01:19:07,125
Het Achterhuis,
<i>což znamená „Zadní dům“.</i>

1062
01:19:12,583 --> 01:19:16,458
<i>Tento název Otto Frank</i>
<i>v roce 1947 ponechal,</i>

1063
01:19:17,041 --> 01:19:19,791
<i>když se po velkém vnitřním boji</i>

1064
01:19:19,875 --> 01:19:22,333
<i>rozhodl deník publikovat.</i>

1065
01:19:32,375 --> 01:19:36,375
Anne napsala: „Pokud mi to Bůh dovolí…

1066
01:19:37,750 --> 01:19:39,583
chci pracovat pro lidi.

1067
01:19:41,958 --> 01:19:46,041
Takže vidíš, mám jasný úkol.“

1068
01:20:00,416 --> 01:20:03,541
Jakmile Otto Frank zjistil,

1069
01:20:03,625 --> 01:20:04,916
že má deník úspěch…

1070
01:20:05,916 --> 01:20:08,500
okamžitě řekl, že to není jeho úspěch,

1071
01:20:08,583 --> 01:20:10,083
ale úspěch jeho dcery.

1072
01:20:10,166 --> 01:20:12,083
A chtěl…

1073
01:20:12,791 --> 01:20:17,291
za pomoci deníku
bojovat proti diskriminaci,

1074
01:20:18,125 --> 01:20:20,208
proti antisemitismu,

1075
01:20:20,291 --> 01:20:22,958
ale také vlastní zkušeností přeživšího.

1076
01:20:32,583 --> 01:20:35,583
<i>Jako Němec jsem hodně přemýšlel o tom,</i>

1077
01:20:35,666 --> 01:20:37,791
<i>jestli bych měl cítit vinu nebo ne.</i>

1078
01:20:37,875 --> 01:20:40,416
<i>Myslím si, že je mojí povinností</i>

1079
01:20:40,500 --> 01:20:44,250
<i>vrátit lidem, kteří ji tam ztratili,</i>
<i>jejich lidskost</i>

1080
01:20:44,333 --> 01:20:47,791
<i>a bojovat za to, aby se na ně nezapomnělo.</i>

1081
01:20:48,750 --> 01:20:51,583
<i>Tyto osudy mi připomínají…</i>

1082
01:20:52,083 --> 01:20:54,541
<i>že je na světě mnoho utrpení,</i>

1083
01:20:54,958 --> 01:20:58,750
<i>že ve válečných zónách stále trpí</i>
<i>mnoho dětí a dospělých</i>

1084
01:20:58,958 --> 01:21:00,666
<i>a to se mi zdá neuvěřitelné.</i>

1085
01:21:01,416 --> 01:21:05,083
<i>Když jste jiní,</i>
<i>je tak lehké se stát terčem nenávisti.</i>

1086
01:21:05,625 --> 01:21:08,375
<i>Jak můžeme hájit lidská práva</i>

1087
01:21:08,458 --> 01:21:12,250
<i>a zajistit, že věci,</i>
<i>které se staly v Bergen-Belsenu,</i>

1088
01:21:12,333 --> 01:21:14,541
<i>se už nebudou opakovat.</i>

1089
01:21:15,500 --> 01:21:17,458
<i>Nadále existují lidé,</i>

1090
01:21:17,875 --> 01:21:20,583
<i>kteří jsou považování za bezcenné,</i>

1091
01:21:21,125 --> 01:21:23,375
<i>za vyděděnce,</i>
<i>jsou zabiti nebo vyhnáni…</i>

1092
01:21:24,083 --> 01:21:26,333
<i>jen proto, že jim nerozumíme.</i>

1093
01:21:27,000 --> 01:21:29,708
Nesrovnával bych
dnešní historické události

1094
01:21:29,791 --> 01:21:32,208
s těmi minulými,

1095
01:21:32,291 --> 01:21:36,750
ale co bych srovnal,
je situace s uprchlíky.

1096
01:21:36,833 --> 01:21:39,500
Jsou to lidé, kteří utíkají před válkou,

1097
01:21:39,583 --> 01:21:41,791
před smrtí, před hrozbou.

1098
01:21:42,416 --> 01:21:45,041
Nezáleží na tom,
jestli utíkají před nacisty,

1099
01:21:45,125 --> 01:21:46,416
nebo někým jiným.

1100
01:21:46,500 --> 01:21:48,666
Pořád jsou to děti v nouzi,

1101
01:21:48,750 --> 01:21:51,291
pořád jsou děti uprchlíky,

1102
01:21:51,375 --> 01:21:54,750
stejně jako byli tehdy v ohrožení
Margot s Anne

1103
01:21:54,833 --> 01:21:56,708
a všemi jejich kamarády.

1104
01:22:00,375 --> 01:22:02,416
Vyprávíme náš příběh mladým lidem

1105
01:22:02,500 --> 01:22:04,125
a vždy jsme to tak dělali,

1106
01:22:04,208 --> 01:22:09,333
aby vzpomínka
na holocaust nebyla zapomenuta.

1107
01:22:09,416 --> 01:22:14,458
V současné době
to ale působí jako povinnost,

1108
01:22:14,541 --> 01:22:18,958
protože je tu tolik lidí,

1109
01:22:19,041 --> 01:22:21,791
kteří nepřijímají odlišné lidi,

1110
01:22:21,875 --> 01:22:24,125
kteří se zde snaží najít lepší život,

1111
01:22:24,208 --> 01:22:29,375
až se nakonec utopí v moři.

1112
01:22:40,041 --> 01:22:45,708
MILÁ ANNE, TVŮJ DENÍK  PLNÝ NADĚJE
MĚ ROZRUŠIL, ALE PŘIPOMÍNÁ MI,

1113
01:22:45,791 --> 01:22:49,541
ŽE SE NEMÁM VZDÁVAT.
#NEODVRACEJZRAK #NEMĚJPŘEDSUDKY

1114
01:23:03,958 --> 01:23:06,541
<i>Úterý 6. června 1944.</i>

1115
01:23:08,041 --> 01:23:09,500
<i>„Ach, Kitty…</i>

1116
01:23:10,125 --> 01:23:15,166
<i>nekrásnější na invazi je ten pocit,</i>
<i>že se blíží přátelé.“</i>

1117
01:23:18,416 --> 01:23:21,041
<i>V ten den, 6. června 1944,</i>

1118
01:23:21,125 --> 01:23:24,500
<i>byla Anne nadšená</i>
<i>a jako skutečná novinářka</i>

1119
01:23:24,583 --> 01:23:26,625
<i>sledovala válečné zprávy.</i>

1120
01:23:27,875 --> 01:23:30,625
<i>Čím blíž je ale konec,</i>

1121
01:23:31,375 --> 01:23:34,250
<i>tím rychleji vyhlazovací stroj pracuje.</i>

1122
01:23:35,125 --> 01:23:38,583
<i>Sarah, sestry Andra a Tatiana,</i>

1123
01:23:38,666 --> 01:23:40,416
<i>a také Arianna</i>

1124
01:23:40,500 --> 01:23:43,041
<i>už byly do Osvětimi deportovány,</i>

1125
01:23:44,000 --> 01:23:47,916
<i>zatímco Helga byla</i>
<i>v koncentračním táboře Freiberg.</i>

1126
01:24:09,791 --> 01:24:15,041
OTTO FRANK, EDITH FRANK-HOLLÄNDER

1127
01:24:35,666 --> 01:24:38,583
Když navštívíte dům Anny Frank,

1128
01:24:39,166 --> 01:24:41,208
navštívíte prázdný dům.

1129
01:24:42,083 --> 01:24:44,791
Je to prázdnota,
která nám určitým způsobem

1130
01:24:45,083 --> 01:24:47,041
nastavuje zrcadlo.

1131
01:24:47,750 --> 01:24:50,500
Podíváme se do něj a řekneme si:

1132
01:24:51,583 --> 01:24:54,333
„To jsme byli my. Tohle udělali lidé.

1133
01:24:55,166 --> 01:24:58,041
Možná ne určití lidé

1134
01:24:58,125 --> 01:25:00,000
a možná lidé, kteří byli jako…

1135
01:25:01,041 --> 01:25:02,208
my.“

1136
01:25:13,291 --> 01:25:15,875
Co by bylo z Anne Frank?

1137
01:25:16,958 --> 01:25:19,791
Co by napsala o světě,

1138
01:25:19,875 --> 01:25:24,333
ve kterém byla svědkem toho,
čeho byla svědkem?

1139
01:25:24,916 --> 01:25:26,708
A říkáte si…

1140
01:25:28,791 --> 01:25:34,375
představ si ten talent,
který Německo zničilo tím,

1141
01:25:35,583 --> 01:25:38,833
že zničilo všechny ty židovské děti.

1142
01:25:40,458 --> 01:25:43,041
Když zničíte děti,

1143
01:25:44,250 --> 01:25:46,958
ničíte nekonečné možnosti.

1144
01:26:02,458 --> 01:26:05,375
Sobota 15. července 1944.

1145
01:26:06,625 --> 01:26:07,500
„Milá Kitty…

1146
01:26:08,875 --> 01:26:10,916
je to v těchto časech těžké.

1147
01:26:11,708 --> 01:26:14,875
Budí se v nás ideály,

1148
01:26:14,958 --> 01:26:16,458
myšlenky a krásné naděje,

1149
01:26:16,875 --> 01:26:19,458
jen aby je rozmetala ponurá realita.

1150
01:26:20,208 --> 01:26:23,500
Je to zázrak,
že jsem na své ideály nezanevřela.

1151
01:26:23,583 --> 01:26:26,041
Zdají se tak absurdní a neuskutečnitelné.

1152
01:26:28,166 --> 01:26:29,458
Přesto na nich lpím,

1153
01:26:29,958 --> 01:26:32,583
protože i přes všechno stále věřím…

1154
01:26:33,375 --> 01:26:35,666
že lidé jsou v jádru dobří.“

1155
01:26:39,833 --> 01:26:41,083
Anne to ještě neví…

1156
01:26:41,833 --> 01:26:43,750
ale léto 1944

1157
01:26:44,083 --> 01:26:45,375
bude jejím posledním.

1158
01:26:46,708 --> 01:26:47,791
Dvanáctého června

1159
01:26:48,166 --> 01:26:50,541
oslaví své 15. narozeniny.

1160
01:26:56,833 --> 01:26:59,666
<i>Úterý 1. srpna 1944.</i>

1161
01:27:00,708 --> 01:27:01,708
<i>„Milá Kitty…</i>

1162
01:27:02,625 --> 01:27:06,083
<i>už víckrát jsem ti řekla,</i>
<i>že v sobě mám dvě Anne.</i>

1163
01:27:08,125 --> 01:27:11,625
<i>Jedna je veselá a energická,</i>

1164
01:27:11,708 --> 01:27:15,208
<i>je lehkovážná, má radost ze života</i>

1165
01:27:15,291 --> 01:27:18,708
<i>a především je schopná</i>
<i>brát všechno na lehkou váhu.</i>

1166
01:27:21,000 --> 01:27:25,000
<i>Tím myslím,</i>
<i>že nevidí nic špatného na flirtování,</i>

1167
01:27:25,083 --> 01:27:28,208
<i>na polibku, objetí a neslušném vtipu.</i>

1168
01:27:29,416 --> 01:27:33,541
<i>Ta většinou číhá,</i>
<i>aby potlačila tu druhou,</i>

1169
01:27:34,000 --> 01:27:37,291
<i>která je mnohem čistší,</i>
<i>hlubší a jemnější.“</i>

1170
01:27:43,875 --> 01:27:47,958
A v úterý 1. srpna 1944…

1171
01:27:48,750 --> 01:27:49,583
ještě píše…

1172
01:27:50,750 --> 01:27:53,916
„Když mě začnou všichni obletovat,
rozzlobím se…

1173
01:27:54,458 --> 01:27:55,500
pak jsem smutná

1174
01:27:55,958 --> 01:27:58,625
a nakonec zase převrátím své srdce,

1175
01:27:58,708 --> 01:28:01,958
to špatné jde ven a dobré dovnitř,

1176
01:28:02,041 --> 01:28:05,125
a hledám cestu,
abych byla taková, jaká chci být,

1177
01:28:05,208 --> 01:28:07,041
a jaká bych mohla být, kdyby…

1178
01:28:07,875 --> 01:28:10,375
kdyby na světě nebyli žádní jiní lidé.

1179
01:28:11,208 --> 01:28:14,708
S pozdravem, Anne Marie Frank.“

1180
01:28:24,500 --> 01:28:28,166
Toto jsou Annina poslední slova,
která napsala do deníku.

1181
01:28:29,458 --> 01:28:30,625
Za tři dny…

1182
01:28:31,166 --> 01:28:33,000
přišli nacisté a odvedli ji…

1183
01:28:34,916 --> 01:28:37,500
a její pokoj zůstal prázdný a tichý.

1184
01:28:41,208 --> 01:28:42,916
Už více jak 70 let

1185
01:28:43,375 --> 01:28:46,041
Annina slova nutí náhle dospět

1186
01:28:46,125 --> 01:28:47,416
miliony mladých lidí.

1187
01:28:48,541 --> 01:28:49,958
Naučili se nevzdávat.

1188
01:28:51,041 --> 01:28:53,041
Anne, dívka plná života,

1189
01:28:53,416 --> 01:28:57,416
se stala symbolem hrůz 20. století.

1190
01:29:06,666 --> 01:29:07,875
Co se stalo pak…

1191
01:29:08,958 --> 01:29:13,875
vypráví Helga, Andra, Tatiana,
Sarah a Arianna.

1192
01:29:15,583 --> 01:29:18,083
Paralelní životy,
které se nikdy nestřetly,

1193
01:29:18,916 --> 01:29:22,125
a přesto si jsou tak blízké,
že se téměř dotýkají.

1194
01:29:23,791 --> 01:29:26,375
Ony předávají mladým generacím štafetu

1195
01:29:27,333 --> 01:29:28,916
snů o budoucnosti.

1196
01:29:30,583 --> 01:29:33,958
Anne odmítla přestat věřit a mít naději.

1197
01:29:34,750 --> 01:29:37,416
Zevnitř Anne napsala na desky deníku:

1198
01:29:38,333 --> 01:29:41,041
„Sois gentil et tiens courage.“

1199
01:29:42,666 --> 01:29:43,500
„Buď vlídná…

1200
01:29:44,333 --> 01:29:45,541
a odvážná.“

1201
01:34:29,333 --> 01:34:31,333
Překlad titulků: Mirka Mireková