1
00:00:02,000 --> 00:00:07,000
Downloaded from
YTS.MX

2
00:00:06,965 --> 00:00:09,592
Jmenuju se Ricardo Quevedo.

3
00:00:08,000 --> 00:00:13,000
Official YIFY movies site:
YTS.MX

4
00:00:09,676 --> 00:00:13,805
Je mi 37, mám ženu a jsem pesimista.

5
00:00:14,305 --> 00:00:16,307
Pardon, humorista.

6
00:00:17,017 --> 00:00:19,352
Věci nejdou vždycky podle plánu.

7
00:00:19,436 --> 00:00:23,523
Popravdě se mi často nedaří,
čímž se leccos vysvětluje.

8
00:00:23,606 --> 00:00:26,192
Nikdy to však nevzdávám.

9
00:00:26,276 --> 00:00:30,363
Začnu znova a znova.
A takhle blbnu už dvacet let.

10
00:00:30,447 --> 00:00:35,076
Snažím se jak blbec, abych vás rozesmál.

11
00:00:35,160 --> 00:00:36,661
PAN OBOČÁK

12
00:00:36,745 --> 00:00:41,916
Taky vás nebaví žít podle ostatních
a muset všecko zvládat?

13
00:00:42,000 --> 00:00:44,794
Dejte si pauzu a pusťte si můj pořad.

14
00:00:45,295 --> 00:00:47,714
Někdy je v pohodě to vzdát.

15
00:00:48,214 --> 00:00:51,634
A víte co? Snaha je stejně k hovnu.

16
00:00:52,343 --> 00:00:54,179
Zítra bude hůř.

17
00:01:16,159 --> 00:01:17,077
Dobrej.

18
00:01:20,914 --> 00:01:22,749
Díkes!

19
00:01:24,459 --> 00:01:27,420
Nazdárek. Díky moc.

20
00:01:27,504 --> 00:01:34,469
Děkuju za ten krásnej, dojemnej
a hlavně spontánní potlesk od srdce.

21
00:01:35,261 --> 00:01:40,058
Jsem Ricardo Quevedo,
ale znáte mě jako Lissina manžela. Že jo?

22
00:01:41,392 --> 00:01:47,690
Říkají mi tak. Na ulici slýchám:
„Hele, Alejandro Quevedo, Lissin muž.“

23
00:01:47,774 --> 00:01:48,608
No nic.

24
00:01:50,652 --> 00:01:52,779
Jsem rád, že jste dorazili,

25
00:01:52,862 --> 00:01:59,119
že jste si přišli užít humoru,
kterej je pro vás, aby vás rozesmál

26
00:01:59,202 --> 00:02:03,206
navzdory okolnostem,
navzdory tomu, čím procházíme,

27
00:02:03,289 --> 00:02:08,503
v čem už dlouho žijem
a kvůli čemu musíme být trpěliví.

28
00:02:08,586 --> 00:02:09,838
Musíme být trpěliví,

29
00:02:09,921 --> 00:02:14,217
jsme na hranici zešílení,
máme sto chutí se na všecko vysrat.

30
00:02:15,051 --> 00:02:18,096
Je to náročný, ale musíme vydržet.

31
00:02:18,179 --> 00:02:21,015
Člověk vyjde z domu,
je v pohodě, a už to začíná.

32
00:02:21,099 --> 00:02:24,894
Jak sedne za volant,
okamžitě přejde do defenzívy.

33
00:02:24,978 --> 00:02:28,439
Žijeme totiž v domnění,
že všichni kromě nás jsou dementi.

34
00:02:28,523 --> 00:02:34,028
Že jenom my umíme vycházet s lidma.
Jenom my. Ostatní jsou dementi.

35
00:02:34,112 --> 00:02:36,990
Řidiče serou motorkáři, že jo?

36
00:02:37,073 --> 00:02:41,244
„Proč neuhne na stranu?
Proč do prdele jede prostředkem?“

37
00:02:41,327 --> 00:02:44,330
Jste v autě a proklínáte motorkáře.

38
00:02:44,414 --> 00:02:49,002
„Uhni, debile! Kéž by začalo chcát,
slejvák na tebe, ty trotle!“

39
00:02:49,502 --> 00:02:54,924
Motorkáři zas nadávaj na řidiče.
„Uskromni se, vole, nech mě předjíždět.

40
00:02:55,008 --> 00:03:01,389
Nevíš, jak je to kličkování o hubu?
Nejezdím na motorce, abych trčel v zácpě.

41
00:03:01,472 --> 00:03:03,683
Aspoň tomu hovadu ohnu zrcátko.“

42
00:03:05,435 --> 00:03:09,564
Cyklisti jsou posraný strachy.
„Snad mě nikdo nesrazí.

43
00:03:10,732 --> 00:03:15,403
Snad mě nikdo nepřepadne
a nešlohne mi kolo. Bože, ochraňuj mě.“

44
00:03:15,486 --> 00:03:16,696
Úplně posraný.

45
00:03:17,405 --> 00:03:20,617
Zato rohlíci: „Sejdem se v pekle, zmrdi!“

46
00:03:22,202 --> 00:03:26,623
Těm je to u prdele,
ty by nejradši, aby lidi vychcípali.

47
00:03:26,706 --> 00:03:27,540
No nic.

48
00:03:31,044 --> 00:03:31,878
Takže…

49
00:03:33,171 --> 00:03:39,886
Všichni jsou na někoho nasraný,
ale musíme se naučit trpělivosti.

50
00:03:39,969 --> 00:03:44,390
Musíme se naučit trpělivosti,
jinak z toho zešílíme.

51
00:03:44,474 --> 00:03:47,560
Sevřít půlky. Jako dycky, no ne?

52
00:03:47,644 --> 00:03:50,980
V autě, sevřít půlky.
Na motorce, sevřít půlky.

53
00:03:51,064 --> 00:03:55,151
Dělá to z nás Kolumbijce, no ne?
Sevřený půlky až do konce.

54
00:03:55,235 --> 00:03:58,821
To je prostě naše. Jako při fotbale, ne?

55
00:03:58,905 --> 00:04:02,659
„Jestli Peru porazí Venezuelu
o čtyři góly, tak jsme…“

56
00:04:02,742 --> 00:04:04,410
Sevřený půlky až do konce.

57
00:04:04,494 --> 00:04:08,790
Při volbách taky. Doufáme,
že vyhraje náš kandidát. „Ať vyhraje!“

58
00:04:08,873 --> 00:04:12,669
A když ne, jsme v prdeli.
Sevřený půlky až do konce.

59
00:04:12,752 --> 00:04:16,214
Proč to není na státním znaku?
Dělá to z nás Kolumbijce.

60
00:04:16,714 --> 00:04:19,717
„Svoboda a pořádek“
nás vůbec nereprezentuje.

61
00:04:20,843 --> 00:04:23,930
Kdyby tam stálo:
„Sevřený půlky až do konce“,

62
00:04:24,013 --> 00:04:25,640
tak je to jasný, ne?

63
00:04:26,724 --> 00:04:30,436
„To je má vlast, hrdě se k ní hlásím.“

64
00:04:30,520 --> 00:04:34,941
Jsme na ten náš mrdník zvyklí
mnohem dýl než dva roky.

65
00:04:35,024 --> 00:04:38,319
V Kolumbii jsme byli zamčený
dávno před pandemií.

66
00:04:38,403 --> 00:04:41,406
Vzpomínáte, že už před kovidem

67
00:04:41,489 --> 00:04:46,244
jsme se večer zamykali
kvůli protestům a demonstracím?

68
00:04:46,327 --> 00:04:47,453
Posraný strachy.

69
00:04:47,537 --> 00:04:53,251
Jednu noc dokonce chtěli vykrást
všechny uzavřený kondominia v zemi.

70
00:04:53,751 --> 00:04:54,752
Naráz!

71
00:04:55,336 --> 00:05:00,383
Vzpomínáte? Mě to úplně dostalo,
dodneška jsem se s tím nevyrovnal.

72
00:05:00,466 --> 00:05:06,306
Stoprocentně tu Whatsappovou řetězovku
rozjela něčí teta. Stopro, něčí teta.

73
00:05:07,390 --> 00:05:09,934
„Někdo se chce vloupat do kondominia.“

74
00:05:10,018 --> 00:05:14,063
Všichni to přeposlali a každej myslel,
že jdou zrovna po tom jejich.

75
00:05:14,147 --> 00:05:20,570
Tak vzali hole a sjeli k vrátnici,
aby bránili čest svýho kondominia.

76
00:05:22,447 --> 00:05:23,656
A zloději nikde.

77
00:05:24,824 --> 00:05:30,621
Sousedi: „Držíme spolu, lekli se.“
Nevloupali se do jedinýho domu, ale budiž.

78
00:05:30,705 --> 00:05:34,834
Žena mi říká: „Běž taky,
ať sousedi vidí, že jsme solidární,

79
00:05:34,917 --> 00:05:37,003
jinak budou ve výtahu blbě čumět.“

80
00:05:37,086 --> 00:05:40,298
A já: „Co tam budu dělat?
Jsem ospalej, neumím se prát.

81
00:05:41,382 --> 00:05:43,593
Nemám tyč, leda zlomit koště,

82
00:05:43,676 --> 00:05:46,971
a když nepřijdou,
budu za debila, shánět nový koště.

83
00:05:47,472 --> 00:05:50,892
A když přijdou, dostanu s ním přes tlamu.

84
00:05:51,517 --> 00:05:56,022
Povezeš mě ve tři ráno na pohotovost
s násadou od koštěte v prdeli?

85
00:05:56,814 --> 00:06:01,652
Asi ne, co? Co jim radši donést kafíčko?

86
00:06:02,362 --> 00:06:03,696
Nesu jim kávičku:

87
00:06:03,780 --> 00:06:08,284
„Sousedi, poslužte si.
Šťastnej lov, zlomte vaz.“

88
00:06:08,368 --> 00:06:13,039
A šel jsem do hajzlu spát.
Nikdy jsem se tak dobře nevyspal.

89
00:06:13,539 --> 00:06:18,503
Bezpečnější noc jsem nezažil,
čtyřicet blbců hlídalo u vchodu.

90
00:06:20,171 --> 00:06:24,050
Zato vrátnej nezamhouřil oka,
totálně mu rozesrali noc.

91
00:06:24,133 --> 00:06:28,054
No ne? Na vrátnici dav.
„Kdy ta banda buzerantů vypadne?“

92
00:06:29,097 --> 00:06:34,977
Ale v pohodě. Budou nám tvrdit,
že si nikdy nezvyknem. Budiž.

93
00:06:41,567 --> 00:06:45,196
První měsíce byly náročný.
Nesmělo se vycházet…

94
00:06:45,279 --> 00:06:50,451
Koho doma neměli rádi,
toho posílali na nákup, že jo?

95
00:06:50,952 --> 00:06:53,579
Rodinná porada bez dotyčnýho člena…

96
00:06:55,206 --> 00:06:58,459
„Pošleme jeho. Přece nepůjde maminka.

97
00:06:58,543 --> 00:07:04,132
Ty víc uneseš, tak běž, máš sílu.
Nikdys nemarodil, mazej do krámu.“

98
00:07:04,215 --> 00:07:09,470
Jako první došel toaleťák,
v týhle zemi klasika. Nevím proč…

99
00:07:09,554 --> 00:07:12,598
Kdykoli je nějaká pohroma,
dojde nejdřív toaleťák.

100
00:07:12,682 --> 00:07:16,102
Proč se tak bojíme,
že si nebude čím utřít prdel?

101
00:07:17,562 --> 00:07:21,399
Nejdřív musí dojít jídlo, ne?
Bez něj se člověk nevysere.

102
00:07:22,733 --> 00:07:29,115
Doma třicet rolí hajzláku… „Co teď?
Nechce se mi, že já nevzal aspoň banány.“

103
00:07:29,991 --> 00:07:33,953
Člověk riskuje život v krámě,
a pak ještě to ponížení,

104
00:07:34,036 --> 00:07:36,080
když vás nepustí domů.

105
00:07:36,164 --> 00:07:40,793
Táhnete tašky, a ve dveřích:
„Stát! Nechoď dál! Dezinfekci!“

106
00:07:41,711 --> 00:07:45,673
Postříkali vás lihem,
nastříkali vám ho i do očí.

107
00:07:46,174 --> 00:07:49,260
„Svlíkni se, máš na prádle virus. Dělej!“

108
00:07:49,802 --> 00:07:54,932
Člověk nahatej u dveří, „Co teď?“
„Do koupelny. Na nic nesahej.“

109
00:07:55,016 --> 00:07:58,436
„Kudy? Nic nevidím,
oslepili jste mě dezinfekcí.“

110
00:07:59,520 --> 00:08:02,648
A u prádla: „Seber ho.“
„Ne, ty ho seber, je od viru.“

111
00:08:02,732 --> 00:08:07,695
„Je celý od virusu. Rychle do pračky!
Necháme ho tam, ať tam virus chcípne.

112
00:08:07,778 --> 00:08:10,323
Sahal jsem na prádlo, mám ruce od viru!

113
00:08:10,406 --> 00:08:15,328
Rychle k umyvadlu!
A nikdo nesmí do koupelny.

114
00:08:15,411 --> 00:08:18,372
Na měsíc tu zamknem, ať ta svině chcípne.“

115
00:08:18,456 --> 00:08:23,753
Věděli jsme o viru prd
a dělali zbytečný kraviny.

116
00:08:24,295 --> 00:08:27,048
Lidi se v obchodě balili
do pytlů na odpadky.

117
00:08:28,049 --> 00:08:29,800
Aby nechytli virus.

118
00:08:30,801 --> 00:08:36,599
Stříkali si dezinfekci na boty.
Všude ty debilní navlhčený koberečky.

119
00:08:37,975 --> 00:08:40,478
Někdo stříkal dezinfekci i na kola u auta.

120
00:08:41,812 --> 00:08:44,941
Pak vyšla zpráva,
že je to k ničemu, a všichni: „Aha…

121
00:08:46,567 --> 00:08:49,695
Vědět to dřív, neutrácím za dezinfekci.“

122
00:08:49,779 --> 00:08:55,868
Někdo se neočkuje kvůli všem těm teoriím.
„Nebudu se očkovat, daj mi do těla čip!

123
00:08:55,952 --> 00:09:02,750
Ruší to satelity, pak padají sítě.
Majitel Facebooku nás všecky šmíruje.“

124
00:09:03,543 --> 00:09:05,920
Představte si, jak vás šmíruje majitel FB.

125
00:09:08,714 --> 00:09:10,216
A umírá nudou.

126
00:09:11,634 --> 00:09:16,889
„Leze do MHD. Co asi udělá?
Snad si ne… Proboha.“

127
00:09:16,973 --> 00:09:18,599
Ale fakt nás sledujou.

128
00:09:18,683 --> 00:09:23,145
Stalo se vám, že jste se o něčem bavili
a pak vám na to vyskočila reklama?

129
00:09:23,229 --> 00:09:28,192
Řeknete si: „Ježiši, co to je?“
Pak se nemáme furt něčeho bát.

130
00:09:28,276 --> 00:09:32,697
Někdo je zas na vakcínu hrozně vybíravej.

131
00:09:32,780 --> 00:09:36,576
Celoživotní socka,
ale myslí si, že je mistr světa.

132
00:09:36,659 --> 00:09:43,165
„Pro mě jedině Pfizer.
Jedině Pfizer, ostatní nejsou bezpečný.

133
00:09:43,249 --> 00:09:49,255
Moje tělo je chrám,
nechci si ho kontaminovat.“

134
00:09:50,089 --> 00:09:55,261
A večer vylížou ženě pekáč.
Že jo? Že to tak je?

135
00:09:55,344 --> 00:09:56,971
Co naděláš.

136
00:10:03,185 --> 00:10:06,397
No nic. Ve vší počestnosti.

137
00:10:07,231 --> 00:10:09,775
Možná to někoho pohoršilo: „Panebože!

138
00:10:12,320 --> 00:10:14,530
Dívám se s maminkou!

139
00:10:15,615 --> 00:10:19,285
A ten sprosťák mluví
o takových nemravnostech.“

140
00:10:20,536 --> 00:10:22,496
Ať každej mrdá, jak chce.

141
00:10:23,414 --> 00:10:24,999
No ne?

142
00:10:25,082 --> 00:10:26,083
„Božíčku!

143
00:10:26,917 --> 00:10:29,879
Já nemrdám, já se miluji. Jak neuctivé.“

144
00:10:31,380 --> 00:10:34,133
Koho uráží slovo „mrdat“,
ten mrdá na hovno.

145
00:10:34,634 --> 00:10:38,888
Ale dost. Nesmím se rozptylovat,
pak začnu kecat nesmysly.

146
00:10:38,971 --> 00:10:41,974
Člověka to rychle omrzelo.

147
00:10:42,475 --> 00:10:48,105
Zprvu bylo těžký si zvyknout,
museli jsme se obrnit trpělivostí,

148
00:10:48,189 --> 00:10:53,361
obzvlášť s partnerem,
lockdown byl prostě drsnej.

149
00:10:53,444 --> 00:10:56,238
Že nás partner štve, to je normální.

150
00:10:56,947 --> 00:10:57,782
No ne?

151
00:10:59,241 --> 00:11:05,081
Kdo se dívá s partnerem, říká:
„Co to ten blb mele? Já tě miluju, lásko.“

152
00:11:05,998 --> 00:11:08,000
Ale v nitru ví, že mám pravdu.

153
00:11:09,126 --> 00:11:12,463
Partner nám leze na nervy,
od toho je to partner,

154
00:11:12,546 --> 00:11:16,967
ale láska je daleko silnější,
proto s dotyčným zůstáváme.

155
00:11:17,468 --> 00:11:22,640
I když vám leze na nervy
a je to čím dál horší.

156
00:11:23,140 --> 00:11:23,974
No ne?

157
00:11:24,684 --> 00:11:29,105
Něco nás vytáčí, nic neříkáme,
jenže se to stupňuje.

158
00:11:31,107 --> 00:11:32,608
Čím dál víc nás to sere.

159
00:11:32,692 --> 00:11:36,946
Začnete myslet na rozchod
a všecky sračky s ním spojený.

160
00:11:37,029 --> 00:11:38,364
To je normální.

161
00:11:38,447 --> 00:11:42,159
Jenže láska je mocná a složitá,
vyžaduje hodně trpělivosti.

162
00:11:42,243 --> 00:11:47,415
Dá se to zvládnout
díky každodenním činnostem.

163
00:11:47,498 --> 00:11:51,585
Chodíme ven, do práce,
stýkáme se s jinýma lidma…

164
00:11:51,669 --> 00:11:56,382
Ale v prvních měsících lockdownu
se nesmělo ven a hádek přibylo.

165
00:11:56,465 --> 00:12:01,387
Hádali jsme se kvůli kravinám,
nemohli jsme se ani vystát.

166
00:12:01,470 --> 00:12:03,723
Jeden: „Co?“ a druhej: „Nic.“

167
00:12:03,806 --> 00:12:10,521
Hrozily hádky, trpělivost byla v háji.
Kdo má partnera, ten mi rozumí.

168
00:12:10,604 --> 00:12:13,607
Zvedněte ruku, kdo máte partnera.

169
00:12:13,691 --> 00:12:20,448
Skoro všichni, to je pecka.
Zvedněte ruku i doma, ať se necítíte sami.

170
00:12:20,531 --> 00:12:24,160
I když… Ten chudák, co je doma sám…

171
00:12:25,828 --> 00:12:27,621
Přidejte se.

172
00:12:27,705 --> 00:12:30,916
Ruku nahoru, kdo partnera nemá. Nezadaný.

173
00:12:31,000 --> 00:12:36,255
Pár lidí. V pořádku, díky.
Doufám, že se vám brzo poštěstí.

174
00:12:36,338 --> 00:12:42,636
Ne, jenom vás škádlím.
Řeknu nezadaným něco, co ještě nevíte.

175
00:12:42,720 --> 00:12:48,934
Ženáči mi jistě dají za pravdu.
Vy nezadaný jste šťastný, jenom to nevíte.

176
00:12:51,312 --> 00:12:55,149
Myslíte, že nejste šťastný.
Jste, jenom to nevíte.

177
00:12:55,232 --> 00:12:57,860
Užívejte si to, dokud můžete.

178
00:12:57,943 --> 00:13:03,824
Jak říkal Diomedes: „Mrdat!“
Užívejte si. Musíte si užít.

179
00:13:03,908 --> 00:13:07,077
Pak budete litovat,
že jste si toho nevážili.

180
00:13:07,161 --> 00:13:07,995
Jasný?

181
00:13:10,664 --> 00:13:13,042
Užívejte si, jo?

182
00:13:13,709 --> 00:13:17,713
No dobře, někdo má partnera,
někdo nemá… A kdo nehlasoval?

183
00:13:20,925 --> 00:13:22,551
Vidíte, co je tu volů?

184
00:13:23,677 --> 00:13:25,304
Co je tu volů?

185
00:13:25,387 --> 00:13:29,391
„S někým se vídám, ale nevím,
radši nebudu hlasovat.“

186
00:13:30,768 --> 00:13:33,604
Ostatní nevědí, která bije. Přijde Suso?

187
00:13:37,024 --> 00:13:42,738
Možná vám je hlasování u prdele.
Ruku nahoru, kdo to má v píči.

188
00:13:42,822 --> 00:13:49,620
Tamhle jeden. Díky, kámo, děkuju.
Taky názor. Každej názor se počítá.

189
00:13:49,703 --> 00:13:53,833
Ruku nahoru, kdo si myslíte,
že hlasování nebylo nutný,

190
00:13:53,916 --> 00:13:57,795
že by se to bez něj klidně obešlo.

191
00:13:57,878 --> 00:14:02,508
Dobře, pár lidí. Díky za názor.

192
00:14:03,259 --> 00:14:09,181
Ruku nahoru, kdo si myslíte,
že jste hlasovat měli, že jste to posrali,

193
00:14:09,265 --> 00:14:15,479
omlouváte se za svůj přístup,
příště nebudete kreténi a zapojíte se.

194
00:14:16,605 --> 00:14:20,359
Díky. Vážím si toho.
Aspoň někdo umí přiznat chybu.

195
00:14:21,068 --> 00:14:23,070
Ruku nahoru za: „Už to přehání.

196
00:14:23,571 --> 00:14:28,117
Neplatím předražený vstupný,
aby mi tady ten vůl…“

197
00:14:28,200 --> 00:14:32,663
Děkuju! Většina, skoro všichni.

198
00:14:32,746 --> 00:14:34,373
Někdo doteď nehlasoval.

199
00:14:38,669 --> 00:14:41,672
Možná jsme bezohlední. Trupíci ať písknou.

200
00:14:44,717 --> 00:14:46,635
Asi nikdo, je to dobrý.

201
00:14:46,719 --> 00:14:49,763
Nebo se trupík urazil, i to je možný.

202
00:14:50,806 --> 00:14:56,645
Nemyslím to zle.
Pak to vystřihnete a dáte mě na sítě.

203
00:14:59,273 --> 00:15:00,107
Díky.

204
00:15:03,611 --> 00:15:08,866
Víte, že během pandemie přibylo rozvodů?

205
00:15:08,949 --> 00:15:14,371
Jestli vás partner neopustil,
važte si ho, má obrovskou trpělivost.

206
00:15:14,455 --> 00:15:18,459
A jestli vás opustil, tak ať si nasere.

207
00:15:18,542 --> 00:15:23,464
Co nefunguje, musí pryč.
Život jde dál, no ne?

208
00:15:23,547 --> 00:15:27,259
Existuje hádka, kterou zažil úplně každej.

209
00:15:27,343 --> 00:15:31,972
Přitom pramení z banální otázky:
„Kam na jídlo? Na co máš chuť?“

210
00:15:32,056 --> 00:15:35,267
Kvůli nerozhodnosti obou dvou
je z toho často hádka.

211
00:15:35,351 --> 00:15:38,479
Nikdo si nechce vzít na triko,
že to bude stát za prd.

212
00:15:38,562 --> 00:15:43,484
Jednou to totiž udělali,
byl to oser a řekli si, že už nikdy víc.

213
00:15:44,568 --> 00:15:47,988
„Rozhodni ty.“ „Ne, řekni si.“
„Ne, ty.“ „Přizpůsobím se.“

214
00:15:48,072 --> 00:15:53,035
Oba jsou nasraný, maj hlad
a nikdo se neumí rozhodnout.

215
00:15:53,118 --> 00:15:55,079
Prozradím ženám tajemství.

216
00:15:55,162 --> 00:15:59,124
Než se muž zeptá, kam chcete na jídlo,

217
00:15:59,208 --> 00:16:03,295
duševně se připraví,
aby sám sebe přesvědčil.

218
00:16:03,379 --> 00:16:09,927
Mluví se sebou, vede vnitřní dialog,
naplní se pozitivní energií, a řekne si:

219
00:16:10,427 --> 00:16:15,265
„Dneska se nebudu hádat.
Nebudu se hádat, budu trpělivej.

220
00:16:15,933 --> 00:16:19,603
Zeptám se, co chce jíst,
a co vybere, to platí.

221
00:16:20,104 --> 00:16:21,230
Sebe neřeším.

222
00:16:21,313 --> 00:16:26,944
Sice mám chuť na maso
a ona určitě vybere nějaký posraný saláty,

223
00:16:28,237 --> 00:16:31,949
ale mám smůlu, budu žrát chleba.

224
00:16:32,032 --> 00:16:36,787
Nacpu se chlebem a vodou až k prasknutí,

225
00:16:36,870 --> 00:16:40,040
nebo půjdu spát hladovej,
abych zapomněl na hlad,

226
00:16:40,124 --> 00:16:42,251
a ráno se krásně nafutruju.

227
00:16:42,334 --> 00:16:43,544
Nebudu se hádat.

228
00:16:43,627 --> 00:16:48,132
Ani kdyby chtěla. Dnešek byl fajn,
budu trpělivej, nebudu se hádat.

229
00:16:48,215 --> 00:16:51,635
Jestli zas vybere těstoviny…
Furt jenom těstoviny.

230
00:16:51,719 --> 00:16:55,347
S tou sejrovou omáčkou.
Nemůžu laktózu, celej se nadmu.

231
00:16:55,431 --> 00:17:00,269
Zas budu bez sexu a celou noc proprdím.

232
00:17:00,936 --> 00:17:03,147
Blbý těstoviny mi zkazily večer.

233
00:17:05,524 --> 00:17:06,358
Chleba.

234
00:17:07,901 --> 00:17:08,902
Nechci se hádat.“

235
00:17:08,986 --> 00:17:12,114
Člověk se psychicky připraví,
načerpá pozitivní energii…

236
00:17:13,699 --> 00:17:17,995
„Lásko, kam zajdeme na večeři?“
„Nevím, co navrhuješ?“

237
00:17:18,078 --> 00:17:24,918
Ona totiž prošla stejným procesem,
vedla tentýž vnitřní dialog a říkala si:

238
00:17:25,002 --> 00:17:30,758
„Vždycky se ptá, na co mám chuť,
a nikdy se mu to nelíbí, tak proč se ptá?

239
00:17:30,841 --> 00:17:34,803
Ať rozhodne sám, stejně chce maso.
Každej den by se futroval masem.

240
00:17:35,304 --> 00:17:41,268
Pak pomalu tráví, tři dny se nevysere
a nadává, že je nadmutej ze salátu.

241
00:17:41,351 --> 00:17:44,104
Ze salátu? Futruje se masem!

242
00:17:44,605 --> 00:17:47,608
Pak ho krmím papayou,
aby se vůbec vykadil.

243
00:17:47,691 --> 00:17:52,780
Ať vybere sám, je mi to volný.
Salát mají všude a stejně držím půst.“

244
00:17:54,073 --> 00:17:55,074
„Co by sis dal?“

245
00:17:56,617 --> 00:18:02,664
„Lásko, dělám to pro tebe.
Proč nevybereš něco, na co máš chuť?

246
00:18:03,791 --> 00:18:06,001
Nebudem se přece hádat, ne?

247
00:18:07,252 --> 00:18:10,672
Nechci se hádat. Nemusíme…

248
00:18:11,423 --> 00:18:17,012
Zahrajem si hru. Dáme si to první,
co tě napadne. Tak schválně.

249
00:18:17,096 --> 00:18:19,348
A ona: „Těstoviny!“

250
00:18:25,229 --> 00:18:28,232
„Jó… Těstovinky?

251
00:18:30,692 --> 00:18:33,695
Zase jsem si nasral do bot.

252
00:18:35,155 --> 00:18:38,325
Z tolika možností těstoviny.

253
00:18:38,408 --> 00:18:41,787
Fajn. Dáme si těstoviny.“

254
00:18:42,287 --> 00:18:47,543
Tohle je bez šance. Řekněte si:
„Fajn, těstoviny. Dám si něco na trávení.“

255
00:18:47,626 --> 00:18:51,755
Hlavně se nehádat.
„Těstoviny nechci, ale budiž, vyřešeno.“

256
00:18:52,256 --> 00:18:54,925
Jenže ženský rádi navrhujou.

257
00:18:55,008 --> 00:19:00,222
Cestou na těstoviny
začnou vytahovat možnosti,

258
00:19:00,305 --> 00:19:03,308
co nejsou těstoviny, čistě kdyby náhodou.

259
00:19:05,018 --> 00:19:07,229
Řeklo se kurva těstoviny!

260
00:19:08,397 --> 00:19:13,068
Ale ne. Cestou na těstoviny řekne:

261
00:19:13,152 --> 00:19:17,197
„Lásko, tady za rohem
mají výborný plněný arepy.

262
00:19:17,281 --> 00:19:24,121
Dělají kuřecí, hovězí, avokádový,
naprostá lahůdka. Hned za rohem.“

263
00:19:25,038 --> 00:19:28,667
„Lásko, chceš arepy, nebo těstoviny?“

264
00:19:29,209 --> 00:19:30,836
„Já kdyby náhodou.“

265
00:19:33,255 --> 00:19:35,757
„Řeklo se těstoviny, tak těstoviny.“

266
00:19:35,841 --> 00:19:39,928
A před restaurací:
“Za rohem dělají bagety jak víno!

267
00:19:40,012 --> 00:19:44,224
S masem, domácí omáčkou, co si řekneš,
krásně opečený, hned za rohem.“

268
00:19:46,810 --> 00:19:51,648
„Lásko, chceš arepy, bagety,
nebo ty těstoviny? Co?“

269
00:19:51,732 --> 00:19:53,358
„Nevím. A ty?“

270
00:19:55,736 --> 00:19:57,362
„Já se chci hlavně nažrat.

271
00:20:00,240 --> 00:20:04,036
Jedinkrát v životě
se chci kurva v klidu nažrat.“

272
00:20:05,495 --> 00:20:09,499
„Nenadávej.“
„Lásko, chci ti kurva do píči vyhovět!

273
00:20:10,000 --> 00:20:13,962
Tak co kurva chceš?
Arepy, bagety, nebo těstoviny?

274
00:20:14,046 --> 00:20:20,427
Řeklo se těstoviny, i když mě serou.
Tak co kurva chceš? Už se kurva vymáčkni.“

275
00:20:20,510 --> 00:20:22,137
„Nemám hlad.

276
00:20:23,388 --> 00:20:27,017
Chci domů. Z těch nadávek mě přešla chuť.“

277
00:20:36,151 --> 00:20:40,322
Jedou domů nasraný
a cesta je nekonečná, že jo?

278
00:20:40,405 --> 00:20:46,995
Nikdo nemluví, všude červená,
člověk má hlad, ale vzteky ho přešel.

279
00:20:47,079 --> 00:20:51,083
Nikdo ani nedutá, sebemenší zvuk
by se dal považovat za agresi.

280
00:20:51,959 --> 00:20:58,382
Nesmíte si ani odkašlat, jinak bude hádka.
Stačí jedno „hm“ a: „Co naznačuješ?“

281
00:21:00,425 --> 00:21:04,680
Ani nedutej, kámo, jinak se rafnete.

282
00:21:04,763 --> 00:21:08,892
Jak taková diskuze končí?
Že se jeden druhýmu omluví, ne?

283
00:21:08,976 --> 00:21:11,311
Ten, co to posral, v tomhle případě on.

284
00:21:11,395 --> 00:21:14,314
Bouchly mu saze,
začal nadávat, omlouvá se.

285
00:21:14,398 --> 00:21:18,610
Jedna rada: omlouvejte se,
až když vás přejde vztek.

286
00:21:18,694 --> 00:21:23,115
Když to uděláte ve vzteku,
je z toho další hádka.

287
00:21:23,198 --> 00:21:29,663
Člověk je blb, omlouvá se jízlivě,
sarkasticky, aby druhýho vytočil.

288
00:21:29,746 --> 00:21:31,832
Ten to postřehne a vytočí se.

289
00:21:31,915 --> 00:21:37,546
Člověk hezky ironicky spustí:
„Promiň, lásko, moje vina. Jako vždycky.

290
00:21:40,340 --> 00:21:45,345
Moje chyba jako vždycky.
Ty jsi princezna, co nikdy nechybuje,

291
00:21:45,846 --> 00:21:51,059
a já to zvíře, co to vždycky zmrví,
co seká jednu koninu za druhou.

292
00:21:51,560 --> 00:21:53,979
Takže se vám omlouvám, Veličenstvo.

293
00:21:56,189 --> 00:22:02,112
Já totiž dovedu přiznat chybu,
na rozdíl od královskýho majestátu.

294
00:22:03,697 --> 00:22:07,826
Víš co? Příště si dáme arepy,
bagety i těstoviny.

295
00:22:07,909 --> 00:22:11,371
Zároveň. Uděláme princezně tour de jídlo.

296
00:22:12,205 --> 00:22:13,206
Co ona na to?“

297
00:22:13,832 --> 00:22:16,168
„Nemluv se mnou jak s debilem.“

298
00:22:16,251 --> 00:22:20,547
A jede to odznova.
Dám vám radu, nejdřív chlapům.

299
00:22:20,630 --> 00:22:26,261
Když řešíte, kam na večeři,
vždycky to má čtyři fáze.

300
00:22:26,762 --> 00:22:29,848
Pamatujte si to, a uvidíte. Čtyři fáze.

301
00:22:29,931 --> 00:22:33,060
Zeptat se, co chce jíst, vytočit se,

302
00:22:33,143 --> 00:22:37,314
pak se omluvit
a jít vzteklej a hladovej spát.

303
00:22:37,397 --> 00:22:38,231
Jo?

304
00:22:39,566 --> 00:22:44,613
Přeházejte pořadí. Přehoďte pořadí
a dejte mi vědět, jak to dopadlo.

305
00:22:44,696 --> 00:22:47,407
Až budete příště něco navrhovat,

306
00:22:47,491 --> 00:22:52,454
tak se nejdřív naserte, pak se omluvte,
budete to mít odbitý a můžete jíst.

307
00:22:52,996 --> 00:22:54,915
Schválně mi pak dejte vědět.

308
00:22:54,998 --> 00:22:59,002
Až se zeptá, kam chcete jít,
zničehonic se naserte.

309
00:22:59,086 --> 00:23:02,214
Ale naprosto bezdůvodně. A přehnaně.

310
00:23:02,297 --> 00:23:04,174
„Seru na žrádlo!“ A odejděte.

311
00:23:04,674 --> 00:23:08,553
Zůstane jak tumpachová…
Musíte vybuchnout, aby to nečekala.

312
00:23:09,054 --> 00:23:12,891
Bezdůvodně. „Seru na žrádlo,
běž s tím do prdele!“ a odejděte.

313
00:23:13,392 --> 00:23:18,397
Bude v šoku, nebude chápat.
„Co mu je? Co jsem řekla?“

314
00:23:20,107 --> 00:23:21,858
Musíte se hned vrátit.

315
00:23:22,359 --> 00:23:25,987
Nesmí mít čas přemýšlet,
jinak se taky nasere a je průser.

316
00:23:27,114 --> 00:23:31,576
Je to delikátní operace,
musíte jednat rychle.

317
00:23:31,660 --> 00:23:33,537
„Seru ti na žrádlo!“ A odejít.

318
00:23:33,620 --> 00:23:39,543
Pět vteřin, návrat a omluva.
Na první dvě fáze máte půl minuty.

319
00:23:40,085 --> 00:23:45,048
„Seru ti na žrádlo“ a počítat do pěti.
Raz, dva, tři, čtyři, pět. A omluva.

320
00:23:45,132 --> 00:23:47,134
„Co to do mě vjelo? Co jsem to…

321
00:23:50,262 --> 00:23:55,475
Promiň, lásko, ruplo mi.
Tohle si nezasloužíš.“

322
00:23:55,559 --> 00:23:56,560
Přehánějte.

323
00:23:56,643 --> 00:24:00,439
„Tohle si nezasloužíš,
jsi moje všechno, miluju tě.

324
00:24:00,522 --> 00:24:07,154
Sakra, promiň, posral jsem to.
Panebože, proboha svatýho, odpusť mi to.

325
00:24:08,989 --> 00:24:13,243
To ten stres v práci, dluhy,
dusím to v sobě a ty to odneseš.

326
00:24:13,326 --> 00:24:18,457
Víš, že tě miluju, jsi moje všechno.
Najdeš v sobě kouska odpuštění?

327
00:24:19,416 --> 00:24:22,043
Pro toho hajzla, co si tě nezaslouží?“

328
00:24:22,878 --> 00:24:23,879
Zůstane celá…

329
00:24:26,256 --> 00:24:27,090
„Tak jo.“

330
00:24:28,175 --> 00:24:31,511
A až bude nezblblejší, bum, nahoďte jídlo.

331
00:24:31,595 --> 00:24:32,804
„Dáme si masíčko?“

332
00:24:35,348 --> 00:24:36,349
Bude takhle…

333
00:24:37,559 --> 00:24:38,393
„Co?“

334
00:24:39,936 --> 00:24:40,770
A je to.

335
00:24:43,815 --> 00:24:46,109
Slibuju, že ani necekne.

336
00:24:46,610 --> 00:24:48,236
Bude si říkat: „Chudáček.

337
00:24:49,905 --> 00:24:54,910
Je toho na něj moc,
jen ať si pochutná, zaslouží si to.“

338
00:24:55,994 --> 00:25:01,124
Zívačka, ne? Hlavně být kreativní.

339
00:25:01,958 --> 00:25:02,792
Jasný?

340
00:25:07,589 --> 00:25:12,260
Ženský to maj daleko snazší.
Řeknu vám tajemství, co málokterá zná.

341
00:25:12,344 --> 00:25:16,139
Chlap se nebudí veselej.
Mužský diváci vědí, o čem mluvím.

342
00:25:16,223 --> 00:25:20,727
Nikdy si po ránu neřeknem:
„Dneska bude krásně, pojedu naplno.“

343
00:25:21,311 --> 00:25:25,357
Budíme se s obavou,
s takovým pocitem na prsou,

344
00:25:25,440 --> 00:25:29,444
že jsme něco zapomněli,
něco posrali, ale nevíme co.

345
00:25:30,278 --> 00:25:34,449
Ženám stačí, aby si vymyslely problém.

346
00:25:34,533 --> 00:25:39,120
Chlap si bude myslet,
že za to může, i když nic neudělal.

347
00:25:39,204 --> 00:25:42,999
Pak vám stačí naznačit řešení.

348
00:25:43,500 --> 00:25:47,629
Bude si myslet, že s tím přišel on.
Musí si myslet, že na to přišel.

349
00:25:47,712 --> 00:25:49,714
Dívejte se podezíravě. Takhle.

350
00:25:54,261 --> 00:25:57,514
Začne mu to šrotovat:
„Sakra, co jsem zas vyved?

351
00:25:57,597 --> 00:26:02,227
No nejsem já debil?
Dělám průser za průserem.

352
00:26:03,144 --> 00:26:06,147
Ale dyť jsem se teď vzbudil, tak co…

353
00:26:07,440 --> 00:26:10,443
Co jsem provedl? Ve spánku? Ne.“

354
00:26:10,527 --> 00:26:12,862
A zeptá se: „Děje se něco, lásko?“

355
00:26:12,946 --> 00:26:18,702
Vymyslete si jakýkoli jméno.
Pro naše potřeby je to úplně jedno.

356
00:26:19,202 --> 00:26:20,328
„Kdo je Catalina?“

357
00:26:20,829 --> 00:26:25,834
Nemusí žádnou Catalinu znát,
ale už ví, že to s nějakou posral.

358
00:26:26,543 --> 00:26:30,380
Vycítí obvinění, přistižení,
i když neví při čem.

359
00:26:30,463 --> 00:26:36,553
„Do prdele, už zas. No nejsem já nebil?
Že já to dycky takhle poseru.

360
00:26:36,636 --> 00:26:40,515
Proč jsem do ní šel?
Ale Catalina? Žádnou Catalinu neznám.

361
00:26:41,099 --> 00:26:44,227
Ty snad jo? Že ne? Byli jsme hodný.

362
00:26:44,311 --> 00:26:47,939
Jaká Catalina? Ale když to tvrdí…
Blbej jsem na to dost.“

363
00:26:48,023 --> 00:26:52,444
„Ne, lásko, neznám. Proč?“
A vy musíte přitvrdit. „Ty víš proč.“

364
00:26:54,237 --> 00:26:58,783
A on: „Ještě se debil ptám. Panebože.“

365
00:26:58,867 --> 00:27:05,206
A když vypadá, že se z toho složí,
naznačte, že máte hlad, a je váš.

366
00:27:05,290 --> 00:27:12,255
„Těstoviny? Miluješ těstoviny. Zvu tě.
A pak si dáme arepku, co ty na to?“

367
00:27:12,797 --> 00:27:16,092
Je to hra trpělivosti, každej jsme jinej.

368
00:27:16,176 --> 00:27:20,096
Vždycky je v páru jeden bordelář. Že jo?

369
00:27:20,180 --> 00:27:22,682
Bordeláři ať zvednou ruku. Přiznejte se.

370
00:27:22,766 --> 00:27:26,728
Vy mi rozumíte.
Já jsem z nás dvou bordelář.

371
00:27:26,811 --> 00:27:33,693
Omlouváme se těm pořádným.
Víme, že žít s bordelářem je na hovno.

372
00:27:34,194 --> 00:27:37,405
Omlouváme se, naše vina. Jako vždycky.

373
00:27:40,950 --> 00:27:47,165
Ale pozor. Nic bordeláře nenasere víc,
než když mu uklidíte jeho bordel.

374
00:27:47,916 --> 00:27:51,753
Nezkoušejte to, koledujete si o malér.

375
00:27:52,671 --> 00:27:56,716
Vypadá to sice chaoticky,
ale on ví, kde co má.

376
00:27:56,800 --> 00:28:00,553
Jak mu rozházíte bordel,
je ztracenej, akorát ho tím vytočíte.

377
00:28:00,637 --> 00:28:05,475
Omluví i neomluvitelný,
třeba lžičku s medem pod postelí.

378
00:28:05,558 --> 00:28:07,894
Souhlasím, že je to prasárna,

379
00:28:07,977 --> 00:28:13,316
ale když mu ji uklidíte, vytuší,
že je něco špatně, i když neví co.

380
00:28:14,192 --> 00:28:18,738
„Kde mám lžičku s medem?
Kde mám lžičku z pod postele?

381
00:28:18,822 --> 00:28:23,118
Chci si dát med
a nemůžu najít svou oblíbenou lžičku!“

382
00:28:23,201 --> 00:28:25,954
Přeháníme, omluvíme neomluvitelný.

383
00:28:26,037 --> 00:28:29,791
„Umytá, byla plná mravenců.“
„To jsou kámoši! Jak jsi mohla?

384
00:28:29,874 --> 00:28:33,253
Dáváme si spolu med.
Proč se nejdřív nezeptáš?“

385
00:28:34,045 --> 00:28:38,425
Mějte s náma trpělivost.
Všichni máme oblíbený prádlo, že jo?

386
00:28:38,508 --> 00:28:42,220
Ženy obvykle blůzu, hezký šaty, kalhoty,

387
00:28:42,303 --> 00:28:48,685
prostě něco, co jim děsně sekne,
co maj pro mimořádný příležitosti.

388
00:28:48,768 --> 00:28:54,232
Chlapům stačí tričko. „Pecka tričko,
ideální pro slavnostní příležitost.“

389
00:28:54,315 --> 00:28:57,277
Pak přijde příležitost,
člověk chce svý tričko,

390
00:28:57,360 --> 00:28:59,779
dejme tomu pruhovaný, jo?

391
00:29:00,530 --> 00:29:05,869
Jde do skříně, hledá tričko, a ono nikde.

392
00:29:06,369 --> 00:29:10,623
V tu ránu se nasere.
Kdo žije v páru, ví, o čem mluvím.

393
00:29:10,707 --> 00:29:12,751
První myšlenka totiž není:

394
00:29:13,251 --> 00:29:17,714
„Kam jsem si to triko jenom dal?
Kdy jsem ho měl naposled?“

395
00:29:17,797 --> 00:29:20,175
Ne. Hned nás napadne, že nám ho vzali.

396
00:29:21,176 --> 00:29:25,096
„Furt mi berou věci bez dovolení
a furt mi je přesouvaj.“

397
00:29:25,180 --> 00:29:30,185
A hned naštvaně za partnerkou.
„Kde mám to pruhovaný triko?“

398
00:29:30,727 --> 00:29:33,730
Ona to ještě přikrmí:
„Tam, kde sis ho nechal.“

399
00:29:35,440 --> 00:29:41,070
Debilní odpověď. Kdyby radši pomohla:
„Nevím, lásko… Máš dvě, lásko.“

400
00:29:41,154 --> 00:29:44,783
A ne „Kde sis ho nechal.“
To je jako říct: „Nepruď.“

401
00:29:46,034 --> 00:29:50,872
Člověk ubere grády:
„Lásko, tam není, jinak se neptám.“

402
00:29:50,955 --> 00:29:53,833
„Díval ses do špíny?“ „Díval. Není tam.“

403
00:29:53,917 --> 00:29:56,252
A dumáte, jak se nenápadně mrknout.

404
00:29:57,837 --> 00:30:02,133
Protože jste vystartovali,
aniž byste hledali.

405
00:30:02,217 --> 00:30:03,927
Tak děláte blbýho, brbláte…

406
00:30:04,010 --> 00:30:09,098
„Furt mi něco berou a přemisťujou,
pak se mi to nemá ztrácet.

407
00:30:09,182 --> 00:30:13,436
Hele, díval jsem se dvakrát. A není tam.“

408
00:30:13,520 --> 00:30:19,984
„Nediv se, máš všude hroznej mrdník.
Díval ses pod lžičku s medem? Není tam?“

409
00:30:20,068 --> 00:30:24,364
Ještě si repjnou.
„Je to můj mrdník, co ti vadí?“

410
00:30:24,447 --> 00:30:26,115
A je to, další hádka.

411
00:30:26,199 --> 00:30:32,205
Někdo je splachovací a přejde to,
druhej jde do pokoje a hádá se sám.

412
00:30:32,705 --> 00:30:37,126
Hádá se, přehání, přivodí si šílený stavy.

413
00:30:38,127 --> 00:30:43,758
A hádá se sám:
„Já nemůžu. Prostě ne. Ty vole.

414
00:30:44,467 --> 00:30:45,301
Prostě…

415
00:30:46,386 --> 00:30:48,012
Já to nechápu!

416
00:30:48,972 --> 00:30:51,975
Co je na tom kurva těžkýho?

417
00:30:52,892 --> 00:30:55,728
Respektovat cizí věci.

418
00:30:57,188 --> 00:31:00,567
Základní princip vzájemnýho respektu.

419
00:31:01,067 --> 00:31:04,404
Co není moje, na to nesahám.

420
00:31:04,487 --> 00:31:08,116
Jednoduchý. Není to moje, nechám to bejt.

421
00:31:08,908 --> 00:31:11,911
Základy respektu, kurvadrát.

422
00:31:12,620 --> 00:31:16,040
Tohle je moje, vemu si to,
oblíknu, vytřu si s tím prdel,

423
00:31:16,124 --> 00:31:19,711
je to moje, patří mi to,
můžu s tím dělat, co chci.

424
00:31:19,794 --> 00:31:24,132
Tohle není moje, nechám to bejt! A hotovo.

425
00:31:24,215 --> 00:31:29,470
Ale mně se furt něco ztrácí,
protože se na mě zvysoka sere.

426
00:31:29,554 --> 00:31:33,558
Sere se na mě.
Ztratit se já, najde se dřív to triko.

427
00:31:34,559 --> 00:31:39,272
Její věci krásně vyžehlený,
podle barev, hezky voňavoučký.

428
00:31:39,355 --> 00:31:43,985
Zato moje věci se ztrácej,
a ještě k tomu neví, který to je triko.

429
00:31:44,068 --> 00:31:46,279
Asi jsem si ho vycucal z prstu.

430
00:31:46,779 --> 00:31:50,658
Nikdy neexistovalo.
Měl jsem to stokrát, ale ona ho nezná.

431
00:31:50,742 --> 00:31:55,079
Asi jsem chodil po ulici nahatej,
v domnění, že mám triko.“

432
00:31:55,580 --> 00:31:59,083
Člověk se dokáže hodiny hádat
sám se sebou, že jo?

433
00:31:59,667 --> 00:32:03,087
Musíme si tyhle věci hlídat,
obrnit se trpělivostí,

434
00:32:03,171 --> 00:32:06,507
aby vztah nekrachnul na blbosti.

435
00:32:06,591 --> 00:32:08,885
Kdysi jsem se rozešel kvůli blbosti.

436
00:32:08,968 --> 00:32:10,219
Brala mi jídlo.

437
00:32:11,137 --> 00:32:12,972
Nesnáším, když mi berou jídlo.

438
00:32:13,473 --> 00:32:16,726
Jsou dva typy lidí.
Ti, co se o jídlo dělí, a ti, co ne.

439
00:32:16,809 --> 00:32:18,019
Já se nedělím.

440
00:32:18,645 --> 00:32:23,149
Jsme magoři, to přiznávám,
ale rozhodně nejsme sobci.

441
00:32:23,232 --> 00:32:26,444
Já se zeptám. „Mám ti taky objednat?“

442
00:32:27,278 --> 00:32:28,404
A ona nechce!

443
00:32:29,238 --> 00:32:31,449
Pak vidí talíř a dostane hlad.

444
00:32:33,409 --> 00:32:36,955
Dal jsem jí kopačky kvůli jedný hranolce.

445
00:32:37,038 --> 00:32:40,416
Zní to přehnaně, ale ty hranolky…

446
00:32:40,500 --> 00:32:43,169
Nebyly to hranolky ledajaký,
byly pohádkový.

447
00:32:43,252 --> 00:32:48,341
Posypaný cheddarem, paprikou,
křupavoučký, se slaninkou. Pohádkový.

448
00:32:48,424 --> 00:32:54,222
Říkám: „Jsou vynikající, chceš objednat?“
„Ne, dám si vodu.“ „Fajn, jak je libo.“

449
00:32:54,305 --> 00:32:59,644
Čekám na hranolky, přinesou hranolky,
ona tam hrábne a jednu mi sní. Já v šoku!

450
00:33:01,187 --> 00:33:03,189
Říkám: „Co to… Proč to…

451
00:33:05,525 --> 00:33:10,446
Máš hlad? Chceš objednat?“
„Ne, jedna stačí.“ „Ale tyhle jsou moje.

452
00:33:10,530 --> 00:33:13,741
Chtěl jsem daný množství,
teď už nemám daný množství.

453
00:33:14,450 --> 00:33:15,660
Budu mít hlad.“

454
00:33:16,202 --> 00:33:18,246
„Nepřeháněj, jedna hranolka.“

455
00:33:18,329 --> 00:33:23,543
„Vzalas mi tu nejlepší,
nejmňamóznější, nejsýrovatější.

456
00:33:23,626 --> 00:33:27,338
Když to přinesli, chtěl jsem začít u ní.

457
00:33:27,422 --> 00:33:31,175
Teď nevím, kde začít,
rozhodilas mi plán, přešla mě chuť.“

458
00:33:31,718 --> 00:33:36,097
„Nepřeháněj.“ „Já přeháním?
A zlodějce nesmím nic říct?“

459
00:33:36,597 --> 00:33:40,518
Ve vzteku se leckdy něco plácne.
Chce to hlavně trpělivost.

460
00:33:40,601 --> 00:33:46,691
Nejenom s partnerem, ale i s rodinou.
Kdo má děti, musí mít moře trpělivosti.

461
00:33:46,774 --> 00:33:51,654
Ruku nahoru, kdo máte děti.
Nezapírejte. Pár lidí, fajn.

462
00:33:51,738 --> 00:33:54,991
S dětma to chce trpělivost. Já mám dvě.

463
00:33:55,074 --> 00:34:01,330
Víte, co se od naší generace změnilo?
Že my se snažíme být dobrý rodiče.

464
00:34:01,414 --> 00:34:07,545
Naši rodiče na to srali.
Moc nás nehlídali, měli jiný starosti.

465
00:34:07,628 --> 00:34:11,466
Řídili se základním principem:
„Nech ho, naučí se to sám.“

466
00:34:12,008 --> 00:34:14,427
Umyli si nad náma ruce.

467
00:34:14,510 --> 00:34:18,181
„Lezeš nahoru? Opatrně.
Spadnuls? Vidíš? Příště tam nelez.“

468
00:34:19,515 --> 00:34:25,146
A člověk tři měsíce v sádře.
A táta: „Hele, kam ten blbec vylezl.“

469
00:34:26,731 --> 00:34:30,902
Takhle jsme vyrůstali my.
Drsnou školou života.

470
00:34:30,985 --> 00:34:36,199
Dnešní rodiče jsou přehnaně starostliví.
„Jak s ním nejlíp komunikovat?

471
00:34:36,282 --> 00:34:41,370
Podle psycholožky mám být autorita,
ale zároveň mluvit jeho řečí,

472
00:34:41,454 --> 00:34:45,458
aby mi nic netajil a důvěřoval mi,
abychom si vzájemně věřili.

473
00:34:45,541 --> 00:34:48,920
Jak ho naučit násobilku,
aniž bych ho traumatizoval?“

474
00:34:50,880 --> 00:34:54,509
Nás naučil násobilku strach, že jo?

475
00:34:55,218 --> 00:34:57,261
Bojíme se dodneška.

476
00:34:57,345 --> 00:34:58,638
„Šestkrát osm!“

477
00:35:00,640 --> 00:35:03,059
Zůstal nám reflex.

478
00:35:03,142 --> 00:35:04,143
„Čtyřicet osm.“

479
00:35:05,520 --> 00:35:08,856
Jak asi učili násobit naše rodiče?

480
00:35:08,940 --> 00:35:12,610
Děda přišel utahanej z práce,
táta dělal úkoly, a děda řekl:

481
00:35:12,693 --> 00:35:16,322
„Je to snadný. Dvakrát čtyři?“
A dal na stůl řemen.

482
00:35:17,323 --> 00:35:18,157
Že jo?

483
00:35:18,241 --> 00:35:21,160
Táta: „Osm,“ a děda:
„Vidíš? Nemusím tě mlátit.“

484
00:35:22,036 --> 00:35:24,497
A zeptal se na další. Tak to bylo.

485
00:35:24,580 --> 00:35:27,959
Nebyla to nejlepší metoda,
ale tehdy to tak měli.

486
00:35:28,042 --> 00:35:33,131
My to neměli tak drsný,
ale stejně mi táta zničil sebevědomí,

487
00:35:33,214 --> 00:35:37,844
protože se se mnou furt srovnával,
naši rodiče se s náma srovnávali.

488
00:35:38,511 --> 00:35:41,973
Navíc nám nevěřili a furt je něco sralo.

489
00:35:42,598 --> 00:35:45,893
Kladli na děti hroznou zátěž.

490
00:35:45,977 --> 00:35:49,856
Táta říkával: „Ty neumíš násobit?
Já už ve tvým věku uměl dělit!

491
00:35:51,065 --> 00:35:53,818
Tady je někdo kapku zpozdilej.

492
00:35:54,318 --> 00:35:58,906
Uděláme rentgen hlavy,
jestli funguje, tohle přece není normální.

493
00:35:58,990 --> 00:36:01,993
A dítě se zděsilo, že má nádor.

494
00:36:02,952 --> 00:36:05,913
„Mám nádor, proto se tak blbě učím.

495
00:36:05,997 --> 00:36:10,334
Usínám ve třídě,
nic si nepamatuju, to bude nádor.“

496
00:36:11,335 --> 00:36:15,631
Táta před náma nadával mámě.
„Jak to, že neumí násobit?

497
00:36:15,715 --> 00:36:19,051
Kolik platíme školný?
Odhlásíme ho, škoda peněz.

498
00:36:19,135 --> 00:36:23,764
Nic se tam nenaučí, budu ho učit sám.
Na co školu? Naučím ho sám.

499
00:36:23,848 --> 00:36:28,853
Já ho naučím, to ti garantuju.
Za čtrnáct dní bude násobit i dělit.

500
00:36:29,812 --> 00:36:33,357
Dám výpověď, budem o hladu,
nikdo jinej tady nemaká.“

501
00:36:34,483 --> 00:36:40,114
A kluk chudák zděšenej:
„Nechci, abysme kvůli mně trpěli hlady.

502
00:36:46,245 --> 00:36:51,125
Nechci, abysme kvůli mně trpěli hlady.
Musím se to naučit, nádor nenádor.“

503
00:36:51,209 --> 00:36:53,044
A fakt se snažil.

504
00:36:54,295 --> 00:36:58,758
Rodiče nic nevysvětlovali,
jenom házeli informace a snaž se.

505
00:36:58,841 --> 00:37:04,013
„Ty neumíš násobit? Dyť je to snadný.
Třeba dvakrát čtyři. Přece osm, ne?

506
00:37:04,096 --> 00:37:09,185
Jednoduchý! Matematika je přesná.
Dvakrát čtyři není šest ani devět.

507
00:37:09,268 --> 00:37:12,688
Chápeš to, blbečku?
Dvakrát čtyři? Osm! Rozumíš?

508
00:37:13,231 --> 00:37:15,233
Tak dál. Šestkrát osm.“

509
00:37:17,652 --> 00:37:19,278
Člověk chudák na prstech.

510
00:37:20,238 --> 00:37:25,368
Nedali vám ani čas myslet.
„Šestkrát osm! Dělej, šestkrát osm!“

511
00:37:27,161 --> 00:37:32,959
Já řekl cokoli, aby mě nechali: „Šedesát.“
A táta: „Tenhle je tupější než ostatní.

512
00:37:33,459 --> 00:37:36,254
Nebyli jsme tehdy ožralí?

513
00:37:36,337 --> 00:37:39,382
Vyhazujem peníze, ty seš beznadějnej.

514
00:37:39,465 --> 00:37:45,680
Zejtra tě odhlásíme ze školy
a půjdeš ke strejdovi tahat pytle.

515
00:37:46,347 --> 00:37:47,682
Na práci bude dobrej.“

516
00:37:47,765 --> 00:37:52,645
Takhle nám vyhrožovali.
A my tomu věřili, mně se o tom zdálo.

517
00:37:52,728 --> 00:37:56,274
Měl jsem noční můry, že tahám pytle.

518
00:37:56,357 --> 00:38:01,362
A strejda s tyčí: „Šestkrát osm!“
A já: „Nevím! Mám nádor!“

519
00:38:02,571 --> 00:38:04,824
Něco se změnilo k lepšímu.

520
00:38:04,907 --> 00:38:10,288
Dnešní děti mají sociální cítění,
zajímá je životní prostředí, zvířátka.

521
00:38:10,371 --> 00:38:13,791
Mají psa z útulku, kočku z ulice,
podle mě je to super.

522
00:38:13,874 --> 00:38:17,920
Zato my měli zvířata v píči. No ne?

523
00:38:18,004 --> 00:38:24,302
Před školou prodávali obarvený kuřátka.
Měli jste někdy barevný kuřátko?

524
00:38:24,385 --> 00:38:27,722
„Mamí, kup mi kuřátko.“
„Co stojí?“ „200 pesos“.

525
00:38:27,805 --> 00:38:32,226
A člověk s kuřátkem v ruce,
kuře chudinka v křečích.

526
00:38:33,269 --> 00:38:36,480
Ty kuřátka mívaly hroznou smrt, co?

527
00:38:37,106 --> 00:38:40,318
Někdo si ho bral do postele.
„Přitulím se ke kuřátku.“

528
00:38:41,152 --> 00:38:45,573
Ráno kuře v tahu a nikoho to nesralo.
„Asi se odstěhovalo.“

529
00:38:46,782 --> 00:38:50,536
Za tři dny stáhli prostěradlo
a tam chcíplý kuřátko.

530
00:38:51,120 --> 00:38:53,748
Chcípaly udušením, chudáčci.

531
00:38:54,498 --> 00:38:55,708
Chudáčci.

532
00:39:01,589 --> 00:39:04,383
Hodně se změnilo.
Dnešní výchova je úplně jiná.

533
00:39:04,467 --> 00:39:10,765
Já vyrůstal úplně jinak než vy.
Od třetí do pátý jsem byl v holčičí třídě.

534
00:39:11,265 --> 00:39:13,100
Byl jsem jedinej kluk ve třídě.

535
00:39:13,184 --> 00:39:19,482
Když jste jedinej kluk v holčičí třídě,
chtě nechtě se stanete jednou z nich.

536
00:39:19,565 --> 00:39:24,195
Ředitel při nástupech hlásil:
„Zdravím děvčata ze 4. B.“

537
00:39:25,112 --> 00:39:28,949
A celá škola zírala, jak zdravím.
Nechtěla jsem trhat partu.

538
00:39:31,744 --> 00:39:38,209
Při nástupech jsme vzdávali hold vlajce,
probíhalo to na školních dvorech.

539
00:39:38,292 --> 00:39:41,629
V zástupu, každej ročník, každá třída.

540
00:39:42,421 --> 00:39:46,425
Smažili jsme se na slunci,
marnili čas a neučili se.

541
00:39:47,551 --> 00:39:49,261
A ředitel: „Vlevo vbok.

542
00:39:49,845 --> 00:39:53,766
Vlevo vbok.

543
00:39:54,266 --> 00:39:55,101
Odstup.

544
00:40:03,067 --> 00:40:05,945
Přísaha vlajce na čtyři takty. Raz, dva.

545
00:40:06,028 --> 00:40:09,323
Přísahám před Bohem
věrnost vlajce a své zemi, Kolumbii…“

546
00:40:09,407 --> 00:40:14,245
Kydy, co jsem dávno zapomněl.
„…nerozdělí… jeden národ…

547
00:40:14,328 --> 00:40:15,162
Tři, čtyři.

548
00:40:20,751 --> 00:40:26,507
Vlevo vbok.

549
00:40:27,007 --> 00:40:28,008
Odstup.

550
00:40:34,098 --> 00:40:35,099
Státní hymna.

551
00:40:46,026 --> 00:40:52,116
Vlevo vbok.

552
00:40:52,616 --> 00:40:53,617
Odstup.“

553
00:40:54,452 --> 00:40:58,330
Pražilo nám do ksichtu,
všichni dehydrovaný…

554
00:40:58,414 --> 00:41:01,292
Vychovávali z nás vrahy.

555
00:41:01,375 --> 00:41:06,255
Člověk měl chuť tu školu podpálit
i s celým sborem. Na palici.

556
00:41:06,338 --> 00:41:10,801
Člověku je na omdlení, a oni:
„Ředitel pronese proslov.“„Do prdele!“

557
00:41:12,261 --> 00:41:15,222
Byla jsem sama, holky se se mnou nebavily.

558
00:41:15,306 --> 00:41:18,809
A smály se mi:
„Vidíte tu ošklivku s krátkýma vlasama?“

559
00:41:19,310 --> 00:41:24,440
Jedna mi řekla, že zapadnu jedině,
když se naučím jejich hry,

560
00:41:24,523 --> 00:41:28,360
a naučila mě Napo,
což všechny ženy budou znát.

561
00:41:28,444 --> 00:41:31,989
Pro chlapy, co to neznaj,
byla to oblíbená holčičí tleskačka.

562
00:41:32,490 --> 00:41:34,033
Hrála se dlaněma.

563
00:41:34,116 --> 00:41:35,784
Napo, napo

564
00:41:35,868 --> 00:41:40,873
na postel si vyskočím, batoh odhodím,
máma mě uhodí, taky ji uhodím,

565
00:41:40,956 --> 00:41:44,251
do patra vyletím
a cédéčko roztočím, tak-hle:

566
00:41:44,335 --> 00:41:46,462
Mi-chael Jack-son.

567
00:41:46,545 --> 00:41:50,883
Pamatujete si to?
Pořád jsme to hrály, bájo.

568
00:41:56,722 --> 00:42:00,726
Vzpomínáte? Znám ještě lepší,
se spojenýma dlaněma.

569
00:42:00,809 --> 00:42:04,271
Su, su, su… per mládí dělá

570
00:42:04,355 --> 00:42:06,857
Pepsi, Pepsi, Pepsi, Cola, Cola, Cola.

571
00:42:06,941 --> 00:42:08,484
Pepsi-Cola.

572
00:42:10,194 --> 00:42:12,029
Popíči dobrý hry, kámo.

573
00:42:13,072 --> 00:42:16,325
Nejradši jsem měla tu s tanečkem,
jakože padání na zem.

574
00:42:16,408 --> 00:42:18,410
Padá anděl z nebíčka…

575
00:42:19,161 --> 00:42:21,205
ze střechy kytička, kytička!

576
00:42:21,288 --> 00:42:25,543
Kytička růžička,
z růžičky orchidej, orchidej!

577
00:42:25,626 --> 00:42:29,797
Z orchideje holčička,
jmenuje se Isabel! Isabel!

578
00:42:29,880 --> 00:42:31,590
Isabel jsem já…

579
00:42:31,674 --> 00:42:33,759
Super věc, dlouhá jak prase.

580
00:42:35,177 --> 00:42:37,846
Řekněme, že jsem neměl normální rok.

581
00:42:37,930 --> 00:42:44,687
Představte si, jak kluci hrajou fočus,
jeden jim chybí, řeknou si: „Vezmem jeho?“

582
00:42:44,770 --> 00:42:46,605
A já: „Isabel jsem já…“

583
00:42:48,816 --> 00:42:55,155
V pětce mě přeložili, protože tehdy
začíná zájem o opačný pohlaví,

584
00:42:55,239 --> 00:42:56,865
přijde ta životní fáze, ne?

585
00:42:56,949 --> 00:43:03,831
Holky o přestávce sedaly na louce,
aby upoutaly pozornost kluků.

586
00:43:04,540 --> 00:43:06,458
Jednou si tak všechny sedíme…

587
00:43:08,836 --> 00:43:12,089
Říďa to viděl a usoudil,
že je čas mě přeložit.

588
00:43:12,673 --> 00:43:18,095
Dal mě ke klukům a zas jsem byl sám,
kluci neuměli tleskačky. Já byl zvyklej…

589
00:43:18,178 --> 00:43:23,350
Nikdy jsem nezapadal, ani na Halloween.

590
00:43:23,434 --> 00:43:29,148
Dnešní kluci maj krásný kostýmy,
hezky zabalený, celý svalnatý. A levný.

591
00:43:29,231 --> 00:43:33,861
Avengers, Black Panther,
Iron Man, Kapitán Amerika, Thor.

592
00:43:33,944 --> 00:43:38,365
Holky taky: Wonder Woman, Wanda,
Černá vdova, všelijaký princezny.

593
00:43:39,158 --> 00:43:43,454
Nám muselo stačit, co měli rodiče,
protože nebyly prachy.

594
00:43:43,996 --> 00:43:45,914
Holky často chodily za cikánku.

595
00:43:46,415 --> 00:43:53,047
Jestli jste šly někdy za cikánku,
vaše rodina byla zrovna ve finanční tísni.

596
00:43:53,839 --> 00:43:57,926
Cikánka byla nejlevnější.
„Nejsou prachy, jdeš za cikánku.“

597
00:43:58,469 --> 00:44:00,596
Znám to, šel jsem za cikánku.

598
00:44:01,722 --> 00:44:05,100
Mám dvě ségry.
Šup, tři cikánky a koledovat.

599
00:44:05,184 --> 00:44:07,895
Člověk to neřešil,
hlavně že byly sladkosti.

600
00:44:07,978 --> 00:44:11,023
V nouzi se probouzí vynalézavost.

601
00:44:11,106 --> 00:44:15,569
Jednou mě zvali na párty a byl jsem švorc.

602
00:44:16,487 --> 00:44:18,113
Ne, za cikánku jsem nešel.

603
00:44:18,864 --> 00:44:19,698
„Co teď?“

604
00:44:20,199 --> 00:44:23,035
Koupil jsem mlíko a dal si trochu do pusy.

605
00:44:23,952 --> 00:44:25,287
Trochu mlíka do pusy.

606
00:44:26,288 --> 00:44:29,124
Kámoš: „Za co jdeš?“
A já: „Za beďara.“

607
00:44:33,962 --> 00:44:35,881
No jo, já vím.

608
00:44:36,423 --> 00:44:39,009
Je to nechutný. Ale levný.

609
00:44:39,551 --> 00:44:45,182
No ne? Zkuste to použít,
až budete o Halloweenu švorc.

610
00:44:45,265 --> 00:44:48,227
Takhle nás vychovali, no ne?

611
00:44:48,310 --> 00:44:51,063
Neměli jsme to snadný jako dnešní děti.

612
00:44:51,146 --> 00:44:56,193
Neměli jsme internet,
proto se z mobilu stala další končetina.

613
00:44:56,276 --> 00:44:58,821
Vážíme si ho, v dětství jsme ho neměli.

614
00:44:58,904 --> 00:45:05,411
Proto celej den koukáme do mobilu
a používáme ho i tam, kde se to nemá.

615
00:45:05,494 --> 00:45:08,997
V divadle, v bance… S čímž nesouhlasím.

616
00:45:09,081 --> 00:45:13,127
V bance se to nemá „kvůli bezpečnosti“.

617
00:45:13,877 --> 00:45:19,383
Ale je to naše jediná zábava,
a než na nás přijde řada, trvá to věčnost.

618
00:45:19,466 --> 00:45:23,679
Kdyby tam aspoň dali televizi nebo časáky.

619
00:45:23,762 --> 00:45:27,933
Ani se s nikým nebavíte,
jít do banky je jako za trest, že jo?

620
00:45:28,016 --> 00:45:31,270
„Koukejte myslet na finance,
dokud vás neobsloužíme!“

621
00:45:31,812 --> 00:45:37,443
Člověk tam poníženě sedí, že jo?
Začne se nudit, vyndá mobil, jako co?

622
00:45:38,444 --> 00:45:42,614
S vážným výrazem, jakože něco řeší,

623
00:45:43,741 --> 00:45:45,743
a sjíždí memy a různý blbosti.

624
00:45:46,827 --> 00:45:47,828
Vážně se zasměje.

625
00:45:50,456 --> 00:45:52,207
Pak přijde ochranka.

626
00:45:52,291 --> 00:45:57,087
„Prosím, z bezpečnostních důvodů
se v bance nesmí používat mobil.“

627
00:45:57,171 --> 00:45:58,338
„Ano.“

628
00:45:58,422 --> 00:46:02,551
A začne hra se sekuriťákem,
všichni to dobře známe.

629
00:46:02,634 --> 00:46:06,555
„Budu dělat blbýho,
pak se rychle kouknu a zas ho zandám.“

630
00:46:08,432 --> 00:46:10,017
Sekuriťák si řekne totéž.

631
00:46:10,100 --> 00:46:15,939
„On ho zas vytáhne, je to furt dokola.
Já taky nesmím, nudím se, tak ho zjebu.“

632
00:46:16,857 --> 00:46:18,692
Člověk dělá, jakoby nic.

633
00:46:22,362 --> 00:46:26,784
Snaží se psát bez dívání,
což je na hovno kvůli autokorekci.

634
00:46:26,867 --> 00:46:28,410
Jsou z toho samý trapasy.

635
00:46:28,494 --> 00:46:32,122
Jednou kámoška napsala „Čau type“
a odeslalo se „Čau hňupe.“

636
00:46:32,790 --> 00:46:35,000
Naštval jsem se a bloknul ji.

637
00:46:35,626 --> 00:46:41,173
Nebo vám přijdou ty vzdychající videa.
Každej na to někdy skočil, že jo?

638
00:46:41,256 --> 00:46:46,261
Mně se to stalo zrovna v bance.
Člověk to má na plný pecky.

639
00:46:46,762 --> 00:46:51,016
Je tam hezkej titulek s obrázkem,
aby na to člověk skočil, že jo?

640
00:46:51,099 --> 00:46:53,936
„James Rodríguez
o svém návratu k Real Madridu.“

641
00:46:54,603 --> 00:46:56,438
„Fakt se tam vrací? Ukaž…

642
00:46:57,981 --> 00:46:59,650
Ne!

643
00:47:01,151 --> 00:47:02,986
Dyť jsem to ztlumil! Co je?

644
00:47:04,488 --> 00:47:06,490
To není porno, to je James.

645
00:47:08,784 --> 00:47:10,619
Jakože zrovna ne…“

646
00:47:11,787 --> 00:47:15,624
A ochranka: „Schovejte to,
nekoukejte na porno, jsou tu děti.“

647
00:47:16,792 --> 00:47:19,795
„To není porno, ale video. Rozbilo se to.“

648
00:47:21,129 --> 00:47:22,756
A člověk je za debila.

649
00:47:25,926 --> 00:47:27,344
„Nachytal jsem se.

650
00:47:29,054 --> 00:47:31,056
James jde do Madridu, to víte.“

651
00:47:33,517 --> 00:47:35,936
Hned vám otrne a vyndáte ho zas.

652
00:47:37,271 --> 00:47:41,942
Jednou koukám, sekuriťák nikde,
a on číhal za mnou: „Schovejte to!“

653
00:47:42,025 --> 00:47:43,610
Málem jsem ho praštil.

654
00:47:44,194 --> 00:47:49,575
Člověk neumí přiznat chybu,
naopak to ještě hrotí.

655
00:47:49,658 --> 00:47:52,494
„Já ho nepoužívám.“
„Tak proč ho máte v ruce?“

656
00:47:52,578 --> 00:47:56,331
„Protože chci. Co mě šikanujete?
Budete mi ho držet vy?“

657
00:47:56,415 --> 00:48:01,879
„Na mobily tu máme skříňky.“
„Ne. Chci ho mít v ruce. Nechte mě.“

658
00:48:01,962 --> 00:48:05,757
Člověk ho schová a hádá se dál:
„Fajn, už ho nebudu vyndavat.

659
00:48:05,841 --> 00:48:08,427
Ať třeba shnije, už ho nikdy nevyndám.

660
00:48:08,510 --> 00:48:13,265
Ať mi třeba odumře noha.
Kdo za to bude moct? Ochranka.

661
00:48:14,349 --> 00:48:19,730
Už ho nevyndám a hotovo.
Ale pravidla platí pro všechny!

662
00:48:19,813 --> 00:48:25,068
Nesmí ho vyndat ochranka,
pokladní, obsluha u přepážky, nikdo.

663
00:48:25,152 --> 00:48:31,199
Když nás přepadnou, všichni tu chcípnem.
Nikdo nesmí volat policii, zákaz mobilů.

664
00:48:32,326 --> 00:48:38,081
A kdo nás zabil? Ochranka.
Ochranka. Schválně, kdo umře první.“

665
00:48:38,165 --> 00:48:41,251
Jsme neustále připojený,
proto bez něj nevydržíme.

666
00:48:41,335 --> 00:48:45,714
Nejdůležitější službou současnosti
je připojení k internetu.

667
00:48:45,797 --> 00:48:48,300
Hlavně doma, tam to platí obzvlášť.

668
00:48:48,383 --> 00:48:52,304
Někdo namítne, že hlavní je proud,
bez proudu není internet.

669
00:48:52,387 --> 00:48:55,933
Jenže výpadek proudu
nás nesere zdaleka tolik

670
00:48:56,016 --> 00:48:57,976
jako výpadek internetu.

671
00:48:58,060 --> 00:49:04,232
Když vypadne proud, skoro se bavíme.
Od všech sousedů se ozve totéž.

672
00:49:05,817 --> 00:49:10,072
Že jo? Jak vypnou proud,
v celý čtvrti se ozve…

673
00:49:10,155 --> 00:49:13,450
Doma taky. Z kuchyně se ozve…

674
00:49:14,326 --> 00:49:16,578
Přiběhne do pokoje: „Vypli proud.“

675
00:49:18,121 --> 00:49:22,042
„Vážně? Koukal jsem na telku.
Jdem zjistit, co se stalo.“

676
00:49:22,125 --> 00:49:28,340
Zato z výpadku internetu
nás okamžitě chytá amok.

677
00:49:28,423 --> 00:49:30,300
Člověka hned napadne:

678
00:49:30,384 --> 00:49:37,224
„Na co to platím, dělaj ze mě blbce,
platím včas, to si ze mě dělaj prdel.“

679
00:49:37,808 --> 00:49:41,937
A nechceme jim volat,
protože s tím máme špatný zkušenosti.

680
00:49:42,020 --> 00:49:45,482
Buď to neberou,
nebo nás naštve cizí člověk,

681
00:49:45,565 --> 00:49:48,694
nebo nám to položí, prostě problém.

682
00:49:48,777 --> 00:49:53,824
A tak to zkoušíme vyřešit sami,
i když se v tom nevyznáme.

683
00:49:54,324 --> 00:49:58,161
Stojíme a zíráme na modem.
Někdo mu i vyhrožuje.

684
00:49:58,662 --> 00:50:02,874
„Tak ty nechceš fungovat? Krám zasranej!

685
00:50:04,835 --> 00:50:06,253
Snad jsem ho nerozbil.“

686
00:50:07,129 --> 00:50:08,380
Že jo?

687
00:50:09,506 --> 00:50:10,924
„Zkusíme ho odpojit.“

688
00:50:12,092 --> 00:50:14,636
„Stačí.“ Jsme netrpěliví.

689
00:50:14,720 --> 00:50:19,182
Začnou naskakovat diody,
jedna zabliká a hned se vypne.

690
00:50:19,266 --> 00:50:21,810
Člověk neví, jestli to dělalo i předtím.

691
00:50:22,310 --> 00:50:25,605
A stejně to nefunguje.
„Ach ne, musím tam volat.“

692
00:50:26,106 --> 00:50:28,316
Člověk už v duchu nadává.

693
00:50:28,400 --> 00:50:33,613
„Teď si něco vyslechnou.
Určitě se mi smějou.

694
00:50:33,697 --> 00:50:39,286
‚Blbeček, co platí včas,
tak ho odpojíme, ať má proč nadávat.‘

695
00:50:39,369 --> 00:50:44,458
Budu čekat třeba do večera,
i kdybych měl přijít o práci.

696
00:50:44,541 --> 00:50:47,377
Dokud se nedovolám a nezapnou mi to.“

697
00:50:47,461 --> 00:50:51,465
Člověk nadává, je nasranej,
a ozve se optimistická nahrávka.

698
00:50:52,049 --> 00:50:56,845
„S radostí vás obsloužíme.
Prosím, čekejte na lince.“

699
00:50:56,928 --> 00:51:01,767
„Rádi mě obsloužíte?
Lháři, měli byste se stydět.

700
00:51:02,309 --> 00:51:04,561
Nikdo nechce řešit nasranýho člověka!“

701
00:51:05,353 --> 00:51:08,356
Ozve se nabídka.
„Speciální služby, stiskněte jedna.

702
00:51:08,440 --> 00:51:11,735
Kabelová televize, dvojku.
Mobilní internet, trojku.

703
00:51:11,818 --> 00:51:16,698
Domácí internet, čtyřku.
Máte-li klientskou kartu, stiskněte pět…“

704
00:51:16,782 --> 00:51:19,201
Taky se vám stává, že vás to znudí?

705
00:51:20,035 --> 00:51:24,664
Člověk se v duchu přesune
do úžasných imaginárních světů,

706
00:51:25,290 --> 00:51:29,461
a když se vrátí do nabídky,
možnosti jsou pryč a člověk čumí…

707
00:51:32,714 --> 00:51:33,715
„Zavolám znova.

708
00:51:34,966 --> 00:51:38,762
Zavolám znova
a vynadám jim za to debilní menu.

709
00:51:38,845 --> 00:51:41,932
Jenom člověka mate,
aby to položil a neotravoval,

710
00:51:42,015 --> 00:51:43,350
ale já se nevzdám.“

711
00:51:43,975 --> 00:51:46,103
„Tady Maritza, jak vám mohu pomoci?“

712
00:51:46,186 --> 00:51:50,023
Člověk ví, že ona za to nemůže.
Je vzteklej, ale nechce být nefér.

713
00:51:50,107 --> 00:51:53,360
Chce to vydejchat, uklidnit se,
na čele mu pulzuje žíla,

714
00:51:53,443 --> 00:51:56,404
je rudej, buší mu srdce,
ale snaží se dýchat.

715
00:51:58,573 --> 00:51:59,407
„Maritzo.

716
00:52:00,659 --> 00:52:04,329
Dobrý den… Volám, protože mám problém.

717
00:52:06,498 --> 00:52:07,707
Jinak bych…

718
00:52:09,376 --> 00:52:11,795
Jinak bych samozřejmě nevolal.

719
00:52:13,630 --> 00:52:20,387
Volám, jestli byste mohli zjistit,
proč mi kurva… Proč mi to nejde. Pardon.

720
00:52:20,929 --> 00:52:26,685
Můžete mi co nejdřív obnovit službu,
abych mohl spokojeně žít dál

721
00:52:27,561 --> 00:52:29,729
a sledovat Ošklivku Betty na Netflixu?

722
00:52:31,565 --> 00:52:32,858
Díky, Maritzo.

723
00:52:34,526 --> 00:52:35,360
Maritzo?“

724
00:52:37,112 --> 00:52:41,158
A ona: „Vaše celé jméno, prosím.“
Celej váš proslov je jí u prdele.

725
00:52:41,241 --> 00:52:44,744
Mají totiž postupy,
a dokud neřeknete jméno,

726
00:52:44,828 --> 00:52:46,037
nemůžou nic dělat.

727
00:52:46,955 --> 00:52:51,877
„Néstor Ricardo Quevedo Madrid.“
A v duchu: „Bože, ať mě osloví Ricardo.“

728
00:52:52,377 --> 00:52:53,378
„Pane Nestore.“

729
00:52:54,504 --> 00:52:55,714
„Ano, Maritzo?“

730
00:52:56,882 --> 00:53:00,510
„Podle systému vše funguje,
musí to být chyba.“

731
00:53:05,140 --> 00:53:11,354
„Ne. Ne, Maritzo, ne.
Žádná chyba, přece nejsem debil.

732
00:53:11,438 --> 00:53:16,651
Poznám, když něco funguje nebo nefunguje.

733
00:53:17,611 --> 00:53:19,446
Nejsem žádná blbá opice.

734
00:53:21,114 --> 00:53:25,202
Tak znova, Maritzo. Nemám internet.“

735
00:53:25,285 --> 00:53:27,537
„Můžete to zopakovat? Asi špatný signál.“

736
00:53:27,621 --> 00:53:31,583
„Nemám internet!“

737
00:53:32,417 --> 00:53:37,714
„Nemáte internet? Mohu vám nabídnout
nový balíček se speciální slevou.“

738
00:53:37,797 --> 00:53:44,763
„Maritzo, proboha, soustřeďte se.
Mám internet, ale přestal mi fungovat.

739
00:53:45,305 --> 00:53:48,225
Mě snad klepne, Maritzo. Poslyšte, já…

740
00:53:48,308 --> 00:53:52,145
Tohle fakt nemám zapotřebí.

741
00:53:52,229 --> 00:53:55,190
Chápu, že máte práci a jsem vám u prdele,

742
00:53:55,273 --> 00:54:00,111
ale poraďte mi, jak to zprovoznit,
ať vám můžu dát pokoj.“

743
00:54:00,946 --> 00:54:03,323
„Tyto informace najdete na našem webu.“

744
00:54:09,120 --> 00:54:10,372
„Maritzo!

745
00:54:15,669 --> 00:54:19,172
Jenom taková otázečka, Maritzo.

746
00:54:19,673 --> 00:54:23,051
Cítím, že už jsme se sblížili.

747
00:54:23,134 --> 00:54:27,389
Jak se mám kurva dostat na web,
když mi nejde internet?

748
00:54:28,682 --> 00:54:33,478
Jsem snad kouzelník, Maritzo?
Nebo iluzionista, Maritzo?

749
00:54:33,979 --> 00:54:35,897
Aha, už vím.

750
00:54:35,981 --> 00:54:38,483
Vyndám si z prdele magickou šňůru,

751
00:54:38,566 --> 00:54:43,363
zapojím ji do modemu
a budu mít doživotní bezlimitní internet.

752
00:54:43,446 --> 00:54:47,659
Je to tak? Vyndám si z prdele
kouzelný pětsetimego?

753
00:54:49,744 --> 00:54:51,371
Neštvěte mě, Maritzo.

754
00:54:52,622 --> 00:54:56,459
Slyším, jak se smějete.
Děláte si ze mě šoufky.

755
00:54:56,543 --> 00:55:02,507
Bolí mě na hrudi, chabne mi levá ruka.
Jestli mě odvezou, bude to vaše vina.

756
00:55:02,590 --> 00:55:07,220
Je to nahraný. Jestli mě klepne,
zabila mě neschopná Maritza!

757
00:55:09,431 --> 00:55:10,473
Maritzo, já…

758
00:55:14,227 --> 00:55:17,314
Potřebuju technickou podporu,
a vy mi ji nepomáháte.“

759
00:55:18,023 --> 00:55:21,276
„To je jiné oddělení, přepojím vás.“ „Ne!“

760
00:55:21,860 --> 00:55:23,403
A člověk čeká.

761
00:55:23,486 --> 00:55:26,531
Musíme mít trpělivost.

762
00:55:26,614 --> 00:55:29,200
Jsme v prdeli, den co den nás něco sere.

763
00:55:29,284 --> 00:55:35,332
Po jednom vystoupení přišla holka,
že děkuje, že se potřebovala zasmát,

764
00:55:36,499 --> 00:55:42,130
že je už dlouho v depresi,
že to začalo v devadesátkách…

765
00:55:42,213 --> 00:55:43,506
Životní příběh.

766
00:55:43,590 --> 00:55:46,343
Že myslela dokonce na sebevraždu.

767
00:55:46,426 --> 00:55:47,635
A říká to mně.

768
00:55:47,719 --> 00:55:51,765
Já nejsem pozitivní člověk,
neumím dávat rady do života.

769
00:55:51,848 --> 00:55:54,684
Já razím názor, že svět je přelidněnej.

770
00:55:57,270 --> 00:56:02,067
Přece jí nebudu radit,
to by ode mě bylo nezodpovědný.

771
00:56:02,150 --> 00:56:06,738
Můžu ji leda rozesmát, tak říkám:
„Taky jsem se zkoušel zabít.

772
00:56:06,821 --> 00:56:12,452
Měl jsem toho plný zuby,
tak si říkám, že to chce elegantní smrt,

773
00:56:12,535 --> 00:56:17,248
aby mě v bulváru nepomluvili,
ty jejich debilní tituly.

774
00:56:17,332 --> 00:56:19,125
‚Jak umírá komedie.‘“

775
00:56:23,505 --> 00:56:27,884
Říkám: „Někdo je takovej smolař,
že se ani nemůže zabít.

776
00:56:27,967 --> 00:56:31,721
Smůla ti brání v dosažení cíle.

777
00:56:31,805 --> 00:56:36,893
Někdo je takovej smolař,
že mu smůla nedovolí se ani zabít.

778
00:56:36,976 --> 00:56:41,856
Střelí se do hlavy, přežije to
a skončí se zlomenou čelistí.

779
00:56:41,940 --> 00:56:45,110
Zkusí se oběsit, přidusí se
a bude nadosmrti mrzák.

780
00:56:45,193 --> 00:56:50,198
Zkusí se otrávit, poškodí si orgány,
ochromí si jazyk a bude mluvit takhle.

781
00:56:50,698 --> 00:56:56,496
Zkusí se utopit a někdo ho zachrání,
protože nerespektuje touhu umřít.

782
00:56:57,372 --> 00:57:03,044
Tak jsem to zkusil všecko naráz.
Vzal jsem kvér, lano, jed, a šel k útesu.

783
00:57:03,128 --> 00:57:06,756
Nejdřív jsem se pomodlil.
Člověk se někdy chová nelogicky.

784
00:57:07,549 --> 00:57:09,759
Bože, ať to dobře dopadne.

785
00:57:10,552 --> 00:57:14,681
Skočím, a mám takovej pech,
že jak lano zapružilo kolem krku,

786
00:57:14,764 --> 00:57:17,183
celýho mě otočilo,

787
00:57:17,267 --> 00:57:21,563
zbraň přestřelila lano, já spadnul,
napil se slaný vody a vyzvracel jed.“

788
00:57:23,314 --> 00:57:24,274
Zírala na mě.

789
00:57:25,358 --> 00:57:27,277
„Jste blázen.“ A já: „Ale žiju.“

790
00:57:29,237 --> 00:57:35,160
A musím si to užít, dokud můžu.
A dneska jsem si to s váma skvěle užil.

791
00:57:35,243 --> 00:57:39,706
Moc vám děkuju za úsměvy,
za potlesk i za dobrou náladu.

792
00:57:39,789 --> 00:57:43,793
Děkuju. Jste moc milí. Jste milí, děkuju.

793
00:57:45,086 --> 00:57:49,340
Děkuju, mějte se. Dobrou noc, díky. Čau.

794
00:57:50,508 --> 00:57:51,342
Čau.

795
00:57:55,889 --> 00:57:57,307
Díky moc! Čau!

796
00:58:03,688 --> 00:58:06,024
Překlad titulků: Jiří Nehyba